Může mít výkon větší než Temelín i Dukovany dohromady, skrytý klenot ale zatím energetika u nás ignoruje
V Česku stále čeká na objevení klenot, který by při byť jen částečném využití mohl mít instalovaný výkon větší než obě tuzemské jaderné elektrárny dohromady. Tuzemská energetika ho ale zatím ignoruje, nebo jen opatrně „oťukává“. V zahraničí přitom už vzniká řada reálných projektů, které tento způsob výroby energie využívají.
Přestože se hlavní pozornost v tuzemské energetice (a nutno říci, že oprávněně) v současnosti věnuje dostavbě nových jaderných bloků v jaderné elektrárně Temelín a zvyšování výkonu plynových zdrojů, jeden ze skrytých klenotů energetiky u nás zatím zůstává neobjeven. Jde přitom o obnovitelný zdroj energie, který s sebou může přinést nejen výhodnou výrobu elektřiny. Tím klenotem jsou plovoucí fotovoltaické elektrárny, technologie, která dnes již ve světě nabírá na síle. V tuzemské energetice je ale zatím spíš na začátku své cesty.
Možnosti plovoucích elektráren jsou přitom ohromující. Pokud by se pro jejich instalaci využilo jen malé množství vodních ploch, které v Česku jsou, dokázala by celkový instalovaný výkon překonat i obě jaderné elektrárny Temelín a Dukovany dohromady.
Nová éra začíná ve Štěchovicích
Přestože žádnou větší plochu pokrytou fotovoltaickými panely zatím v tuzemsku nenajdete, první vlaštovku této technologie už ano. Je jí pilotní instalace, kterou provedl ČEZ na horní nádrži přečerpávací elektrárny Štěchovice. Instalovaný výkon tohoto systému je ale zatím jen 100 kWp, které mají firmě hlavně poskytnout více zkušeností s takovou technologií. Pokud se ovšem technologie osvědčí, mohla by se v budoucnu výrazně rozrůst, a to až na 2,5 megawattu instalovaného výkonu.
Zkušenosti z jiných zemí ovšem už plovoucí fotovoltaické elektrárny ukazují jako osvědčenou technologii, která je schopná přinášet hned několik výhod. Své využití ale nyní nachází hlavně tam, kde je vysoká míra zalidnění nebo nedostatek vhodné půdy, kde by bylo možné fotovoltaickou elektrárnu umístit. V Indii, Číně nebo Japonsku se tak už nyní tyto elektrárny objevují na hladinách některých nádrží, a to hlavně tam, kde dříve byly doly.
V Česku je v současnosti asi 163 000 hektarů vodních ploch a tudíž i dost prostoru pro využití plovoucích fotovoltaických elektráren. Pokud by se k tomuto účelu využilo byť jen pouhých pět procent této plochy, tedy zhruba 8 150 hektarů, přinesly by nové elektrárny do energetické sítě přibližně 5 až 6 GW instalované kapacity (průměrná hustota pro plovoucí FVE bývá mezi 700 – 1 000 kWp / ha). Pro srovnání: jaderná elektrárna Temelín má výkon 2 160 MW a menší Dukovany 2 040 MW.
S nadsázkou tak lze říci, že plovoucí fotovoltaika má potenciál nabídnout více výkonu než oba tuzemské jaderné zdroje dohromady. Abychom to ale uvedli na pravou míru – jaderné elektrárny dodávají elektřinu do energetické sítě téměř non-stop, mimo nutné technologické odstávky či výměny paliva. V případě fotovoltaických elektráren na hladině vodních nádrží je tomu ale samozřejmě stejně jako u jiných fotovoltaik, které vyrábějí elektřinu dle intenzity slunečního záření.
Velkou výhodou plovoucích elektráren oproti těm jaderným je ale rozhodně jejich nenáročnost na cenu a technologii. Postavit nové jaderné bloky či celé elektrárny tak může být otázkou na několik desetiletí a jejich cena se často vyšplhá na stovky miliard, což je ostatně vidět i v aktuálním tendru na dostavbu nových bloků v elektrárně Dukovany. Postavit oproti tomu plovoucí fotovoltaiku lze označit za hračku.
Chytré využití prostoru a vyšší účinnost než u elektráren na poli
Jednou z hlavních výhod fotovoltaických elektráren plovoucích na hladině vodních ploch je bezesporu efektivní využití prostoru. Oproti elektrárnám stavěným na polích totiž nedochází k zásahu do zemědělské půdy a není ani nutné zabírat plochy určené pro jinou výstavbu. Elektrárnu lze navíc postavit i na bývalých hnědouhelných dolech či přehradách bez toho, aniž by došlo k výraznému omezení využití daného místa.
Příkladem může být záměr na vybudování plovoucí elektrárny v místě bývalých dolů v Ústeckém kraji. V projektu s názvem Green Mine chce společnost Sev.en Energy miliardáře Pavla Tykače vybudovat plovoucí fotovoltaickou elektrárnu, která navíc bude zahrnovat i akvaponii.
Infografika Elektřina v ČR: výroba, spotřeba a emise, CC BY 4.0
, Fakta o...
„Významnou součástí projektu Green Mine je Solar Akvaponie. Zahrnuje vybudování komplexní moderní akvaponické farmy, jejíž součástí je chov a produkce ryb, skleníkové pěstování zeleniny a výroba energie,“ uvedl generální ředitel těžebních společností Sev.en Energy Petr Lenc pro server Solarninovinky.cz.
Mimo efektivního využití vodních ploch ale plovoucí elektrárny nabízejí i možnost vyšší účinnosti, než je tomu u standardních fotovoltaik. Díky tomu, že jsou panely umístěny nad vodní hladinou, dochází k jejich chlazení i za horkých letních dnů, a tím k nižší degradaci výkonu. Panely navíc částečně stíní vodní plochu, což snižuje i odpar vody a přehřívání nádrží, které je škodlivé pro ryby a vede k růstu řas a sinic.
Pořizovací náklady plovoucí elektrárny jsou ale samozřejmě asi o čtvrtinu vyšší, než je tomu u standardní pozemní nebo střešní fotovoltaiky. To je dáno především investicemi spojenými s pořízením a instalací plovoucích pontonů a kotvících systémů. Elektrické komponenty navíc musejí být dodatečně chráněny, protože musejí odolávat vlhkému prostředí.
Energetická soběstačnost Česka a potažmo celé Evropy, bezpečnost dodávek, ale i plnění klimatických závazků budou podmínkami, které budou hrát v energetice stále větší roli. A právě využití fotovoltaických elektráren na vodních plochách by mohlo k plnění těchto podmínek pomoci.
Přestože dnes v České republice existuje jen minimum projektů, potenciál této technologie je ohromný. Plovoucí solární farmy nejsou žádnou futuristickou vizí, ale realitou, kterou bychom měli aktivně rozvíjet. Mohou přinést nejen značné množství bezemisní energie, ale také podporu transformace krajiny a efektivnější hospodaření s vodními zdroji.
