EU může jen závidět. Čína v prvním čtvrtletí nainstalovala tolik fotovoltaických elektráren jako EU za celý rok
Evropská unie byla dlouhou dobu považována za tahouna zeleného přechodu, to se ale nyní podle všeho mění. Její náskok v obnovitelných zdrojích totiž ve velkém přebrala Čína, která do jejich rozvoje masivně investuje. Ukazují to i data o nových fotovoltaických instalacích, kterých bylo v zemi za první čtvrtletí téměř tolik jako v EU za celý loňský rok.
Evropská unie se v posledních letech stále zesiluje tlak na instalaci nových obnovitelných zdrojů, které by měly být v budoucnu pilířem energetiky a nahradit tak stávající elektrárny na fosilní paliva. Už v současnosti ji v tom ale zastiňují aktivity Číny, která ukazuje, že má minimálně v oblasti fotovoltaických elektráren ambici stát se světovou jedničkou.
Podle aktuálních dat se to asijské mocnosti daří, země totiž jen během prvního čtvrtletí letošního roku nainstalovala 59,71 gigawattů nové solární kapacity. Jen za březen tak přibylo rekordních 20,24 GW. Celkové instalace za čtvrtletí tak téměř překonaly množství všech instalací, které byly v EU dokončeny za celý loňský rok.
Pro srovnání v Evropské unii bylo v minulém roce (2024) nainstalováno dohromady 65,5 GW fotovoltaických systémů. To ukazuje na tempo, jakým v Číně nové fotovoltaiky přibývají. Čínské firmy totiž dokázaly za pouhé tři měsíce letošního roku nainstaloval téměř to, co EU za celý rok.
Růst evropských solárních kapacit navíc zpomalil a meziročně se tak počet instalací zvýšil jen o 4 %, oproti 53 % v roce 2023. Čínské fotovoltaické kapacity se přitom meziročně zvýšily o 124 %. Vzhledem k tomu, že EU si stanovila za cíl každoročně instaloval kolem 70 GW nových elektráren až do roku 2030, jde současně o varování, že současné tempo nejspíš EU nesplní.
Čína ovšem masivně investuje nejen do nárůstu samotných fotovoltaických kapacit, ale také do energetických sítí, které jsou nutné pro stabilní distribuci elektřiny. Do přenosové soustavy tak země v prvním čtvrtletí investovala (podle Národní energetické správy Číny) 95,6 miliardy jüanů (asi 300 miliard korun), což je o téměř 25 % více než v posledním čtvrtletí loňského roku.
Evropa, která tak byla dlouhou dobu považována za tahouna zelené transformace tak v současnosti, začíná zaostávat. Čínské tempo rozvoje obnovitelných zdrojů je tak v porovnání s evropským úsilím výrazně systémovější, jelikož velká část prostředků proudí i do rozvoje distribučních sítí. Rychlý rozvoj OZE v Číně je ale také dán místním komunistickým režimem, který sice masivně investuje, ale na druhou stranu ignoruje jiné potíže, ať už sociální, či politické.
