Technologie, která Němcům snižuje účty za elektřinu, je u nás zatím zapovězená kvůli zákonům. Kdy se to změní?

Přestože snaha sladit zákony a normy v rámci států evropské sedmadvacítky probíhá každým dnem, velké rozdíly mezi jednotlivými státy lze stále najít. Jednou z oblastí, kde jsou rozdíly opravdu velké, může být například i energetická legislativa, a to i mezi sousedními zeměmi. Vidět je to možné na příkladu jednoduché technologie balkonových elektráren, které jsou v Německu stále populárnější i díky místní podpoře. Naopak v tuzemsku je zájem o ně minimální, brzdí je totiž právě odlišná a výrazně náročnější legislativa, než je tomu u našich sousedů.

Výhoda balkonových fotovoltaických elektráren je přitom zřejmá, pomáhají totiž i domácnostem v bytech, včetně těch v panelových domech, snižovat účty za energie. Není tak nutné instalovat rozsáhlé instalace fotovoltaiky na střechu domu, ale lze využít i fasádu či balkón, na který lze nainstalovat například pouze dva fotovoltaické panely. Přestože taková instalace bude co se týče výroby s „velkou“ fotovoltaikou nesrovnatelná, při dobrém umístění lze vcelku rychle zajistit návratnost investice a následně úsporu na elektřině.

Německo je pro balkonové fotovoltaiky ráj

Samotné balkonové elektrárny tak už mimo zmíněného snižování nákladů domácnosti na energie přináší i možnost ekologické výroby elektřiny a snížení závislosti na dodávkách elektřiny od dodavatelů. Mnoho fotovoltaických setů, které jsou k dispozici pro snadnou montáž většinou i bez elektrotechnických znalostí, totiž disponují i bateriemi pro ukládání elektřiny. Pokud by takovou technologií disponovalo velké množství domácností, snížil by se i tlak na energetickou přenosovou soustavu, jelikož by velké množství elektřiny vzniklo přímo v místě spotřeby.

Není se tak čemu divit, že o technologii, která přináší takto velké množství výhod, je velký zájem. Právě vysoký zájem o tuto technologii v Německu v posledních letech vedl k tomu, že se pro pořízení a provoz balkonových elektráren upravila velká část zákonů a ty je tak možné zjednodušeně řečeno opravdu jen koupit v supermarketu a zapojit do zásuvky. Němci totiž na takto instalované fotovoltaické elektrárny s konektorem Schuko mají přímo vlastní normu, která snadné zapojení umožňuje.

Infografika: balkonových fotovoltaik v Německu přibývá, velká část energie se spotřebuje přímo na místě , BSW (Německá...

Výrazné zjednodušení přináší ale i další zákony, které v tuzemské legislativě chybí. V Německu tak například není nutné absolvovat náročné administrativní kolečko s distributorem, které zajistí povolení přetoků těchto zařízení do energetické sítě a výměnu elektroměru. Domácnostem tak stačí připojit zařízení do sítě a prostřednictvím elektronického formuláře to ohlásit. V případě opravdu malých fotovoltaik pak není nutná ani výměna elektroměru, kterou ovšem distributor dost často stejně provede a s přechodem na chytré elektroměry k němu v budoucnu dojde tak či tak.

Oproti tuzemské legislativě navíc není potřeba na malé fotovoltaické instalace, jako jsou balkonové elektrárny obsahující například dva fotovoltaické panely, střídač a baterii, nutné vytvářet projekt. Takto prodávaná zařízení, která jsou většinou i v setech, mají také určité certifikace, a tak u nich není potřeba provádět ani revize. Na takto instalované zařízení navíc může německá domácnost získat dotaci, a tak se investice do pořízení balkonové elektrárny výrazně dříve vrátí.

Není se tak čemu divit, že počet takto instalovaných systémů u našich sousedů už na konci loňského roku překročil hranici 700 tisíc a další instalace spolu se zjednodušováním legislativy rychle přibývají. Už od roku 2023 navíc na tyto systémy instalované v domácnostech platí nulová DPH, což zájem ještě zvyšuje.

České zákony hází zájemcům o balkonové fotovoltaiky klacky pod nohy

Přestože legislativa v Německu, ale i jiných státech EU, jako například v Nizozemsku nebo Španělsku, umožňuje snadné instalace balkonových elektráren, ta tuzemská jim zatím spíše lidově řečeno „hází klacky pod nohy“. Instalace malých elektráren, které lze ovšem i u nás nakoupit v různých setech, je tak spojena s řadou legislativních a technických překážek.

Přestože tak například zařízení o výkonu do 800 wattů patří z hlediska samotného provozu mezi bezpečná a v jiných zemích EU běžná, v Česku je pro jejich provoz nutné oznámení distributorovi elektřiny a uzavření příslušné smlouvy. Dalším technickým problémem je pak zabránění přetokům do sítě. Zařízení tak musí být ideálně vybaveno speciální technologií, která přetoky do sítě omezí, což ovšem celou instalaci prodražuje a komplikuje. V případě, kdy je možné přetoky do sítě dodávat, je nutné také vyměnit stávající elektroměr za obousměrný, což je pro majitele takové elektrárny spojené s dalšími výdaji.

Právě tyto komplikace tak vedou k tomu, že v Česku podobných instalací zatím přibývá spíše v jednotkách než ve větších objemech, jako je tomu u našich německých sousedů. Přesný počet instalovaných balkonových elektráren v tuzemsku tak není ani možné vyčíslit. Tato zařízení totiž nemají žádná oficiální hlášení, takže statistiky k nim nejsou dostupné. Náročná instalace a administrativa kolem ní navíc většinu potenciálních zájemců odradí dříve, než si instalaci malé balkonové elektrárny začnou více promýšlet.

Ministerstvo průmyslu a obchodu sice v minulosti naznačilo, že by se mohly některé bariéry odstranit, konkrétní návrh ale dosud nepředstavilo. Otázkou tak zůstává, jak dlouho ještě budou Češi čekat na to, co jejich sousedé už dávno využívají a co jim mezitím šetří peníze každý slunečný den.