Vlastní elektřina jako klíč k nezávislosti a úsporám. Stále více domácností umí fungovat v takzvaném ostrovním režimu

Nejen domácnosti v Česku v posledních letech stále více objevují energetickou soběstačnost. Tento trend je nejen důsledkem vysokých cen elektřiny v minulých měsících a letech, ale i zvýšeného povědomí o ekologických otázkách a snahy jednotlivců i rodin o větší nezávislost na standardních dodavatelích. Stále více tak přicházejí ke slovu tzv. ostrovní systémy, tedy technologie umožňující domácnostem fungovat bez připojení k veřejné elektrické síti. Zatímco ještě před několika lety byly tyto systémy doménou nadšenců nebo obyvatel velmi odlehlých lokalit, dnes se stávají čím dál běžnější volbou i pro lidi žijící ve standardních rodinných domech.

Ostrovní režim, odborně označovaný jako off-grid, spočívá v tom, že si domácnost vyrábí elektrickou energii z obnovitelných zdrojů, nejčastěji pomocí fotovoltaických panelů, a ukládá ji do bateriových úložišť. Tato elektřina pak pokrývá běžnou spotřebu od osvětlení přes provoz domácích spotřebičů až po nabíjení elektromobilů nebo ohřev vody.

Když v okolí vypadne elektřina, domácnost s ostrovním systémem o tom ani neví.

Hlavním přínosem ostrovního systému je úplná nezávislost na distribuční síti. Domácnost tak nemusí platit za připojení, není vystavena výpadkům elektřiny ze sítě ani nečelí pravidelnému zvyšování cen ze strany dodavatelů. Navíc má úplnou kontrolu nad svou spotřebou a výrobou energie, což přináší nejen praktické, ale i psychologické výhody. Většina domácností si ale energii z distribuční sítě stále nechává i v ostrovním režimu jako jakousi rezervu.

Zájem o ostrovní systémy v České republice stoupá zejména po energetické krizi v letech 2022 a 2023, kdy řada domácností zažila skokové navýšení záloh na elektřinu a mnohé byly nuceny hledat alternativní cesty. Podle dat společnosti Viessmann přibývá nejen lidí, kteří si pořizují fotovoltaické panely s baterií jako doplněk k síťovému napojení, ale i těch, kteří se rozhodnou fungovat zcela mimo síť.

Ačkoliv zcela ostrovní provoz není vhodný pro každého a vyžaduje důkladné plánování, ukazuje se, že zejména v kombinaci s efektivním řízením spotřeby a moderními technologiemi může jít o funkční a dlouhodobě výhodné řešení.

V realitě to vypadá například tak, že majitel rodinného domu instaluje na střechu fotovoltaické panely s výkonem okolo 8–10 kWp, připojí je ke střídači a k bateriovému úložišti s kapacitou kolem 15–20 kWh. Přes den domácnost využívá přímou energii ze slunce, přebytky se ukládají do baterií a v noci pak domácnost čerpá ze zásob. Důležité je zároveň upravit vlastní spotřební chování, například přesunout provoz energeticky náročných zařízení, jako je pračka nebo myčka, do doby, kdy je nejvyšší solární zisk. Některé domácnosti navíc kombinují fotovoltaiku s dalšími obnovitelnými zdroji, jako jsou malé větrné elektrárny.

Často diskutovaným tématem jsou náklady. Investice do ostrovního systému není nízká. Cena kompletní instalace se totiž pohybuje mezi 400 až 800 tisíci korun v závislosti na výkonu, kapacitě baterií a úrovni automatizace. Přesto se tato investice při správném návrhu systému může vrátit během 8 až 12 let, přičemž po této době domácnost generuje vlastní energii prakticky zdarma.

Ekonomickou návratnost navíc zlepšují dotační programy typu Nová zelená úsporám, v jejichž rámci lze získat významné příspěvky na fotovoltaický systém včetně bateriového úložiště.

Dlouhé zimní měsíce bez slunce jsou riziko.

Ostrovní provoz ovšem není bez rizik. Hlavní výzvou tak zůstává počasí. V zimních měsících, kdy je méně slunečního svitu a zároveň je vyšší spotřeba energie, může docházet k energetickému deficitu. To lze částečně řešit předimenzováním systému nebo záložními zdroji, jako jsou elektrocentrály, přesto je důležité s tímto faktorem počítat.

Rovněž je třeba zohlednit životnost baterií, která se v praxi pohybuje mezi 8 až 15 lety v závislosti na typu a způsobu používání. Někteří odborníci proto doporučují hybridní režim, kdy je domácnost stále připojena k síti, ale většinu energie si vyrábí sama a síť využívá jen jako pojistku.

Jedním z příkladů úspěšného ostrovního systému je soběstačný dům ve Středočeském kraji, o kterém informoval server iDNES.cz. Majitelé si postavili nízkoenergetický dům se solárními panely, bateriovým úložištěm, rekuperací a úsporným vytápěním. Dům je naprosto nezávislý na elektrické síti, voda je čerpána z vlastní studny a odpad řeší pomocí čističky. Roční náklady na provoz domu se pohybují v řádu několika tisíc korun, což je v porovnání s běžným provozem v domácnosti extrémně nízká částka.

Změna myšlení a postupné rozšiřování technologií však vedou k tomu, že ostrovní systémy už nejsou vnímány jako extrémní řešení pro takzvané preppery. S příchodem elektromobilů, rozvojem chytré domácnosti a zvyšováním cen energií začíná být lokální výroba elektřiny a její efektivní využití nejen ekonomickým, ale i strategickým rozhodnutím.