Státy se konečně dohodly na regulaci emisí z lodní dopravy. Některé země včetně Ruska je ale budou ignorovat
Nejen automobilová, ale i lodní a letecká doprava patří mezi velké producenty emisí oxidu uhličitého. To by se ale brzy mohlo začít měnit – státy Mezinárodní námořní organizace se totiž dohodly na nových pravidlech, která by měla emise snižovat. Podle odborníků však využívání ‚nových‘ paliv může naopak poškozovat lesy. Proti dohodě se navíc postavilo hned šestnáct států, včetně Ruska a Saúdské Arábie.
Pravidla pro emise se dosud nejen v rámci Evropské unie výrazně zaměřují hlavně na automobilovou dopravu. Regulace emisí oxidu uhličitého z letecké a námořní dopravy, které tvoří velký podíl na celkových emisí z dopravy, ale dlouho zůstávaly stranou. To by ovšem měla změnit nová dohoda Mezinárodní námořní organizace (IMO), která nyní po dlouhých jednáních vznikla. Díky novému systému by se postupně měly snižovat emise oxidu uhličitého z náročné námořní dopravy.
Nová dohoda, která vznikla na konferenci v IMO, tedy specializované agentury OSN v Londýně by měla začít platit od roku 2028. Právě od tohoto roku by měla začít výrazně měnit způsob, jakým se po celém světě přepravuje zboží obrovskými nákladními loděmi. Ty by totiž měly začít používat palivové směsi, které mají nižší obsah uhlíku a snižovat tím emise CO2. Do roku 2035 by se pak emise z námořní dopravy měly snižovat ještě výrazněji, protože na ně budou stanoveny každoročně klesající limity.
Lodní společnosti, které budou v době platnosti nových úprav překračovat emisní limity by měly za takové počínaní začít platit finanční kompenzace. Naopak firmy, které přejdou na ekologičtější paliva, budou moci získat určité odměny. Výnosy z takového systému, který je obdobou uhlíkových kreditů, by podle IMO mohly vynést přibližně 10 miliard dolarů ročně. Ty by pak měly putovat právě do dalšího snižování emisí v námořní dopravě nebo do podpory rozvojových zemí, které kvůli důsledkům klimatickým změn už v současnosti trpí.
Přestože většina členských států IMO systém podpořila (pro 63 zemí), nebyl systém schválen jednohlasně. Proti se totiž postavilo hned 16 států, mezi nimiž jsou i významní producenti ropy, jako je Rusko, Saúdská Arábie nebo Spojené arabské emiráty. Hlasování se také vůbec nezúčastnily USA, které pod současnou politikou prezidenta Donalda Trumpa otázky snižování emisí skleníkových plynů v mnoha případech spíše blokují. To ostatně ukázalo i opakované odstoupení Spojených států od Pařížské klimatické dohody.
Podle některých států, které se hlasování zdržely, je pak dohoda stále nedostatečná, protože tlak na snižování emisí je jen malý. Nová dohoda pak podle nich ani neodpovídá závazku IMO dosáhnout klimatické neutrality lodní dopravy do roku 2050, který byl přijat už v roce 2023.
S výsledkem jednání a vytvořenou dohodou ale příliš nesouhlasí ani organizace Transport & Environment. Podle jejího šéfa pro lodní dopravu totiž dohoda podpoří hlavně přechod na takzvaná biopaliva první generace. Ta sice mohou snížit emise skleníkových plynů, které lodě vypouštějí, oproti tomu, ale ničí lesy.
„Multilateralismus (myšlenka spolupráce mezi státy na řešení problémů, které jsou pro jeden stát příliš velké, pozn. red.) není mrtvý. Navzdory bouřlivému geopolitickému prostředí dohoda IMO vytváří impulz pro alternativní lodní paliva. Bohužel to ale budou právě biopaliva první generace, která ničí lesy, jež dostanou v příštím desetiletí největší podporu. Bez lepších pobídek pro udržitelná e-paliva z obnovitelného vodíku není možné tuto silně znečišťující oblast dekarbonizovat. Teď je míč na straně jednotlivých států, aby zaváděly národní politiky a otevřely cestu zeleným e-palivům,“ řekl šéf pro lodní dopravu v organizaci Transport & Environment Faig Abbasov.
