Stát utrácí miliony za nabíječky pro elektromobily, přesto tisíce z nich nikdo nevyužívá
Výstavba nabíječek pro elektromobily v posledních letech výrazně zrychlila napříč celou Evropskou unií. Jak ale ukazují data německého regulátora, za peníze ze státní kasy se staví velké množství stanic, které nikdo nepoužívá. Jsou totiž špatně umístěné, nebo je řidiči nemohou využívat kvůli absenci signálu mobilního operátora.
Rozmach elektromobility v Evropě i v České republice je nezpochybnitelný. Výrobci každý měsíc představují nové elektrické modely a dotační programy se snaží zákazníky lákat ke koupi nových vozidel. Další finance pak ve velkém proudí i na rozvoj nabíjecí infrastruktury. Zatímco tak počet nabíjecích míst rychle roste, jejich využívání už je často problém. Aktuální data z Německa totiž ukazují, že majitelé elektromobilů využívají k nabíjení jen malé množství míst, která bývají přetížená. V jiných místech ale zůstávají tisíce dobíjecích stanic, které jsou téměř zcela nevyužité.
Jak ve svém článku uvádí německý server Automobilwoche, ž 20 % všech veřejných nabíjecích stanic v Německu se podle údajů regulačního úřadu BNetzA (Bundesnetzagentur) vůbec nepoužívá. Často jsou totiž nabíječky instalovány na špatně zvolených místech mimo hlavní tahy, ve vesnicích a na dalších místech, kde řidiči s elektromobily téměř nejezdí. Nabíječky se navíc občas objevují i v místech, která nejsou pokrytá mobilním signálem a řidiči tak nemohou například přes aplikaci nabíjení ani spustit.
Výstavba samotných dobíjecích stanic přitom není úplně levná. Jejich součástí je totiž nejen kompletní elektrické zapojení a technologie, ale také povolení od úřadů. Náklady na jednu nabíjecí stanici se tak mohou pohybovat mezi 250 tisíci až 1,3 milionu korun.
Podobný trend se navíc začíná rýsovat i v Česku. Podle dat Ministerstva průmyslu a obchodu bylo ke konci roku v tuzemsku k dispozici 2 731 nabíjecích stanic, které dohromady poskytly 4 877 dobíjecích bodů. Ačkoliv dříve velká část takových nabíječek vznikala hlavně na frekventovaných místech, stále častěji přibývají i tam, kde o ně přílišný zájem není.
Na některých místech je pak problém opačný. V okolí velkých měst, jako je Praha, Brno nebo Ostrava je sice hustota stanic vysoká, takže je nabíječek zatím dostatek, s tím, jak na silnicích přibývá nových elektromobilů se ale už nyní může stát, že se u nabíječky vytvoří fronta. Tyto problémy ale řidič znají spíše z nabíječek, které jsou v okolí hlavních dálničních tahů a které využívají při svém tranzitu i majitelé vozidel ze zahraničí.
Podle odborníků je tak nutné začít ze strany státu nejen poskytovat dotace na výstavbu nabíječek, ale také regulovat to, kde takové nabíječky vznikají. Velké investice do infrastruktury totiž jinak nebudou přinášet výrazný efekt na rozšiřování dobíjecí infrastruktury tam, kde ji řidiči elektromobilů potřebují. Pro stát jsou pak příspěvky na nabíječky, které na sebe nevydělají jen zbytečně promarněnými financemi.
