Požáry v amazonském pralese byly v minulém roce na desetiletém maximu

Požáry v amazonském pralese na území Brazílie dosáhly v minulém roce dalšího rekordu. Jejich množství se totiž stále rychleji zvyšuje a nárůst v minulém roce už byl o 12,7 procenta. Díky tomu požáry vystoupaly až na desetileté maximum. Kvůli požárům se také stupňují tlaky na prezidenta Jaira Bolsonara.

Požárů devastujících „plíce planety“ dramaticky přibývá

Podle brazilské agentury, která se zabývá právě sledováním požárů v amazonském deštném pralese za pomoci družic na oběžné dráze země bylo zjištěno, že v roce 2020 došlo v Brazílii ke 222 798 požárům což je nejvyšší počet požárů od roku 2010.

Více jak 103 tisíc požárů z celkového počtu navíc zasáhlo právě brazilskou část největšího světového pralesa – tedy toho amazonského, který je ekology a dalšími vědci považován za velmi důležitou součást ovlivňující celosvětové klima. Pralesy totiž ukládají obrovské množství skleníkového plynu – oxidu uhličitého a oproti tomu vylučují životně důležitý kyslík.

Rychlejší úbytek pralesů podporuje i kritizovaná politika prezidenta

Počty požárů lesních porostů ovšem stoupají celosvětově, v Brazílii je ale s nimi také spojeno masivní odlesňování přímo člověkem nikoliv v návaznosti na globální změnu klimatu. Místní farmáři totiž lesy často vypalují a rozšiřují tak plochy pro chov dobytka. Ten ve své podstatě ale dále zvyšuje produkci skleníkových plynů.

Právě za politiku tolerující toto odlesňování je tak dlouhodobě kritizován prezident země Jair Bolsonaro. Už v prvním roce jeho úřadování v roce 2019 totiž počet požárů vzrostl o 48,7 procenta což v té době vyvolalo globální nevoli. Změny současné politiky prezidenta a potažmo celé země jsou ale stále v nedohlednu a tak se počítá s dalším odlesňováním pralesů.

Podle Dr. Roberta T. Walkera, geologa z University of Florida by měla Jižní Amazonie dosáhnout už v roce 2064 bodu zlomu, pokud tam bude pokračovat současné sucho a další požáry vytvářené lidmi ale i změnou klimatu.

Další odlesňování za účelem rozvoje farmaření a chovu hospodářských zvířat v Brazílii by tedy mohlo být v budoucnu dopady na rychlejší růst globálních teplot i zničení tohoto vzácného zemského ekosystému.