Neviditelný zabiják: fosilní paliva mají na svědomí víc jak osm milionů úmrtí ročně
Více jak osm milionů úmrtí může mít celosvětově na svědomí znečištění ovzduší kvůli využívání fosilních paliv. Nová data ukazují, že situace je horší než si vědci mysleli. Zlepšení by mohl přinést rychlejší přechod na bezemisní zdroje energie.
Jak uvádí nový výzkum vědců, fosilní paliva mají na svědomí miliony lidských životů každý rok. Podle jejich výzkumu totiž jen v roce 2018 bylo uhlí a ropa celosvětově zodpovědné za 8, 7 milionu úmrtí. Čísla tak ukazují, jak velký vliv znečištění na člověka má.
Každé páté úmrtí má spojitost s ovzduším
Jak uvádí vědci ve svém výzkumu, může tak stát znečištění ovzduší až za každým pátým úmrtím na světě. Nejvyšším počtem těchto úmrtí ale samozřejmě trpí země, které jsou na fosilních palivech nejvíce závislé a jsou u nich také v největší míře využívána.
Nikoho tedy nepřekvapí, že zatímco v USA i Evropě může znečištění přibližně za každé desáté úmrtí, v Asii jsou čísla úplně jiná. Právě v Asii do které spadá i Čína jakožto největší spotřebitel uhlí je míra úmrtnosti mnohem vyšší a znečištěný vzduch kvůli fosilním palivům tak stojí za třetinou všech úmrtí.
Studie, za kterou stojí vědci z několika světových univerzit včetně americké Harvardovy univerzity ukazuje, že jsou fosilní paliva globálním přispěvatelem k vyšší úmrtnosti a nemocem. Počet obětí podle vědců překračuje i počet osob, které každý rok zemřou na zdravotní obtíže spojené s kouřením a těch, kteří zemřou na malárii.
Nebýt fosilních paliv, žijeme déle
Podle vědecké práce by snížení či nejlépe úplné omezení využívání fosilních paliv a tím i snížení zátěže pro životní prostředí rychle přineslo své výsledky. Bez emisí fosilních paliv by se totiž průměrná délka života celosvětové populace zvýšila až o více než rok.
Přínosy ze sníženého znečištění bychom ale mohli ve výsledku pocítit všichni a to snížením celosvětových ekonomických nákladů na zdravotní péči. Ty by podle centra CREA mohly poklesnout až o 2,9 bilionu dolarů.
Spalování fosilních paliv je problémem hlavně kvůli vzniku nebezpečných mikročástic PM 10 a ještě hůře PM 2.5, které jsou nositelem toxických látek a často proniknou až do krevního řečiště díky své velikosti až 30 krát menší než je průměr lidského vlasu. Právě to je pak pro lidské zdraví velmi nebezpečným faktorem.
Podle vědců ale spolu se stále rychlejším přechodem na nízkoemisní či úplně bezemisní zdroje energie ať už pro průmysl, vytápění či automobilovou dopravu zrychluje i tempo poklesu těchto částic v ovzduší. V zemích jako je Čína či Indie je ale tato koncentrace stále extrémně vysoká a zlepšení je stále v nedohlednu.
Kvalita ovzduší v Evropě se naopak v posledních letech zvyšuje, i tak podle jiné nedávné studie stojí tento tichý zabiják v Evropě za více jak čtyřmi sty tisíci úmrtí.Česká republika přitom v tomto hodnocení nedopadla nijak dobře a limity na emise prachových částic PM 2.5 u nás byly překonány. Mimo České republiky mělo podobný problém i Bulharsko, Chorvatsko, Itálie, Polsko a Rumunsko.
