Absurdita: Evropa chce zakázat nízkoemisní plynové kotle, Česko ale dál podporuje výměnu těch s vyššími emisemi
Evropská unie chce v následujících dvou dekádách přejít ze spalování zemního plynu na vodík a další ekologické zdroje. Česko ale mezitím dál podporuje výměnu kotlů na tuhá paliva, která mají vyšší emise. Pomáhá to sice kvalitě ovzduší, celá situace je ale absurdní.
Ovzduší i v těch nejznečištěnějších krajích České republiky se podle dat Českého hydrometeorologického ústavu nadále zlepšuje, podle ústavu na tom mají svůj podíl i kotlíkové dotace, které pomohly vyměnit už desetitisíce zastaralých kotlů na tuhá paliva, za ty moderní s efektivnějším spalováním a nižšími emisemi karcinogenů. Na lepší kvalitě ovzduší mají svůj podíl i moderní kondenzační plynové kotle, ty však může čekat v následujících dvou dekádách pomalý zákaz ze strany Evropské unie.
Výměna starých kotlů má viditelné vlivy
Podle publikace o znečištění ovzduší, kterou před několika měsíci zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) se potvrdily zprávy z počátku letošního roku. Podle nich byl rok 2020 z pohledu znečištění ovzduší velmi příznivý. Svůj vliv na kvalitu ovzduší mimo příznivých rozptylových a dalších meteorologických podmínek měl i koronavirus, který zastavil dopravu a utlumil průmysl.
Kvalita ovzduší se ale zlepšuje i mimo silný koronavirový rok 2020. Podle ČHMÚ tomu prospívají hlavně výměny starých topidel na pevná paliva za ta modernější. Ty totiž umí mnohem lépe tuhá paliva spalovat a díky tomu vzniká menší množství emisních látek, které jsou často vedeny i jako karcinogeny.
Vytápění domácností v Česku přitom patří mezi jednoho z hlavních viníků špatné kvality ovzduší v zemi. I přes to, že sezóna při které lokální topeniště vypouštějí největší emise plynů ale i prachu trvá pouze několik měsíců v roce, její vliv na ovzduší je nezanedbatelný.
Meteorologové se proto zaměřili na znečištění z pohledu efektivity výměny starých kotlů za ty nové. Na osmi vybraných lokalitách tak sledovali několik zimních sezón kvalitu ovzduší. Tu přitom porovnávali s tím, jak byla spouštěna další etapa výměny kotlů v rámci Kotlíkových dotací.
„Z analýzy výsledků vyplývá, že v projektových lokalitách dochází ke snižování obsahu BaP v suspendovaných částicích PM10,“ říká Václav Novák, vedoucí oddělení Informační systém kvality ovzduší ČHMÚ. „Přitom během poslední měřicí kampaně 2020/2021 panovaly ve srovnání s předchozími sezónami nejhorší rozptylové podmínky a průměrná teplota byla druhá nejnižší. I tak ale bylo dosaženo nejnižších a druhých nejnižších hodnot poměrů BaP/PM10, což lze považovat za ukazatel poklesu měrných emisí BaP z vytápění domácností v daných lokalitách,“ dodává Václav Novák.
Plyn je zatím nejekologičtější a snadno dostupný
Z pohledu kvality ovzduší se pak podle odborníků jako nejvhodnější způsob jeví vytápění plynovým kotlem a to ať už na zemní plyn či LPG. Ten má oproti spalování tuhých paliv mnohem nižší emise prachových částic, ale například i skleníkového plynu oxidu uhličitého. Ačkoliv mnoho domácností i firem počítá s plynovým kotlem jako náhradou za současná neekologická řešení, nejspíše nepůjde o dlouhodobou náhradu. Podle současných plánů Evropské unie by totiž v následujících dvou dekádách mohlo dojít k zákazu nových kotlů na plyn.
Zájem o plynové kotle i přes tyto negativní zprávy zůstává velký, což ostatně potvrzuje i Jiří Karlík, generální ředitel společnosti Primagas: „LPG se jako zdroj vytápění pro domácnosti využívá většinou ve formě čistého propanu, který je jednou až dvakrát ročně dodáván autocisternou do zásobníku umístěného poblíž domu. Uplatňuje se hlavně v lokalitách mimo distribuční soustavu zemního plynu. I proto je aktuálně velká poptávka po propanovém vytápění například ve Středočeském a Jihočeském kraji,“ popisuje Jiří Karlík, generální ředitel společnosti Primagas.
Už nyní je ovšem jasné, že plynové kotle budou dalším zdrojem v hledáčku při snižování emisí skleníkových plynů. V budoucnu by ovšem plyn v plynovodech mohl z velké části nahradit vodík a pokud tomu výrobci plynových kotlů půjdou naproti, nemuselo by se pro domácnosti nic moc razantního v oblasti vytápění měnit.
Zákaz plynových kotlů by také byl absurdní v situaci, kdy dochází k dotační podpoře kotlů na tuhá paliva, jež mají vyšší emise. A právě k tomu v České republice dále dochází. Dotační podpora je směřována do výměny zastaralých kotlů na tuhá paliva, což sice snižuje znečištění ovzduší a emise skleníkových plynů, ale neřeší to situaci do budoucna. Ta je přitom stále více nakloněna elektrickému vytápění či tepelným čerpadlům.
