Ekologičtější a možná i efektivnější klimatizace a lednice, nová technologie vědců z USA vypadá slibně
Vědci vytvořili novou technologii, která by mohla nahradit současný způsob chlazení používaný v lednicích či klimatizacích, který je problematický pro životní prostředí. Měla by nahradit hlavně plyny, které chce EU zakázat.
Přestože jsou současné technologie chlazení využívané v lednicích, mrazničkách a mnoha dalších zařízení léty osvědčené, mají většinou jednu společnou nevýhodu, kterou je využívání plynů, jež nejsou příliš šetrné k životnímu prostředí. Vědcům z americké univerzity v Berkeley se ale podařilo laboratorně vyzkoušet metodu, která by v budoucnu mohla nahradit standardní způsoby chlazení a vytápění.
Současné chladící technologie včetně lednic či klimatizací fungují povětšinou na jednoduchém principu odvádění tepla pryč z prostoru, který chceme ochlazovat. V případě lednic tomu je jen mimo prostor lednice, v případě klimatizací pak většinou mimo místnost.
Ačkoliv léta osvědčená technologie funguje velmi jednoduše a proces je relativně úspěšný i když energeticky například v případě klimatizací velmi náročný, velkým problémem jsou některé z plynů, které se pro fungování této metody přenosu tepla využívají.
Ty nejhorší plyny sice už byly mezinárodně uznány za problematické a z většiny zařízení již před lety odstraněny (jde o plyny CFC a HCFC), v zařízeních se ale i nadále užívají HFC, tedy fluorované uhlovodíky a jejich směsi. Právě ty by ale chtěla například Evropská unie do roku 2050 úplně zakázat, protože jsou další látkou, která má vliv na oteplování planety.
Nová technologie od vědců z Berkeley by tak mohla být jedním ze způsobů jak v nových zařízeních tyto plyny odstranit úplně. Ačkoliv jde v současnosti pouze o laboratorní využití, vědci jsou v dalším využití technologie využívající způsobu jakým se energie ukládá či uvolňuje, když materiál mění skupenství, optimističtí.
Metoda podle vědců používá ionty k řízení změn mezi pevnou látkou a kapalinou. V jednoduchosti tedy technologie využívá proud pro pohyb ionty a tím mění teplotu tání tekutého materiálu. Ten při tavení procházejícím proudem absorbuje teplo z okolí a při odstranění iontů, tedy při vypnutí proudu odevzdává teplo zpět.
Takzvaný ionokalorický cyklus by tak podle vědců mohl konkurovat současným způsobům chlazení či dokonce vylepšit jejich účinnost. Laboratorní experiment totiž ukázal, že už při použití méně než jednoho voltu bylo možné vytvořit teplotní posun o 25 stupňů Celsia.
