Česko proti proudu. Roste zájem o plynové kotle, na ty se přitom chystá zákaz
V Česku roste zájem o nové plynové kotle. Ty by přitom podle legislativy mohlo čekat výrazné omezení, které by podpořilo snižování emisí skleníkových plynů. Pro mnoho domácností ale plynový kotel stále zůstává téměř jedinou volbou kvůli přijatelné ceně.
V Česku podle zprávy tuzemského výrobce plynových a elektrických kotlů, společnosti Thermona opět stoupá zájem o nákup plynových kotlů. Přestože v loňském roce v souvislosti s ukončením dodávek plynu z Ruska a probíhající energetické krizi lidé raději hledali jiné alternativy z obav o nedostatek zemního plynu, nyní se trend obrací.
Pro tuzemské domy a byty je totiž vytápění plynovým kotlem stále nejekonomičtější variantou vytápění a ohřevu teplé užitkové vody. Více jak 60 % tuzemských budov totiž bylo vystavěno nebo výrazně zrekonstruováno ještě před rokem 1990 a tak díky jejich vyšším tepelným ztrátám zůstává plyn jako nejvýhodnější řešení.
„V současné době byl z EU prakticky vytěsněn ruský plyn, výjimkou je Rakousko, Maďarsko a Slovensko, kde ale dodávky skončí příští rok. Plyn z Ruska se podařilo ze 100 % pokrýt jinými zdroji, přičemž kapacita odpařovacích terminálů na LNG je dokonce vyšší, než býval objem ruských dodávek. Vznikl tak již přebytek zdrojů nad poptávkou, což by mělo určovat tendenci ceny klesat,“ říká Vratislav Ludvík, dlouholetý poradce v plynárenství a bývalý náměstek ministra průmyslu. Podle něj navíc plynárenský trh po zkušenostech z minulého roku přechází na dlouhodobé kontrakty s dodavateli plynu, což by mělo zajistit větší stabilitu na trhu.
Ještě nedávno jsme přitom psali o omezení prodejů plynových kotlů. Ty by totiž mohly být kvůli novele zákona o ekodesignu (Nařízení komise EU 813/2013) v současném znění výrazně omezeny podobně jako tomu bude v Německu. V Česku by v případě, kdy by začala tato novela platit došlo od 1. září 2029 k výraznému omezení v současnosti nejprodávanějších kondenzačních plynových kotlů. Všechny nové zdroje by totiž musely být takzvaně hybridní a využívat i možnosti vytápění bez použití fosilních paliv.
Rozhodování zda koupit nový plynový kotel nebo jej raději v případě, že je to možné nahradit jinou variantou jako je například tepelné čerpadlo ale bude pro domácnosti stále složité. Při nákupu nového zdroje vytápění je totiž dobré myslet v horizontu dalších až 15 let, po které bude zdroj pravděpodobně v provozu. Současné turbulentní podmínky ale nejspíše nikomu úplnou jistotu výhodné volby neposkytnou.
„Při volbě nového topného systému, nebo modernizaci stávajícího je nejdůležitější racionální úvaha. Provoz nového spotřebiče by se měl plánovat na nějakých 10 až 15 let. Po této době již výrazně rostou servisní náklady a spotřebič sám bývá technologicky zastaralý,“ vysvětluje Michal Řezanina, marketingový specialista společnosti Thermona, podle kterého při porovnání pořizovacích a následných provozních nákladů ve většině případů stále vychází výhodnější vytápění plynem.
„Po loňském celorepublikovém poklesu prodejů plynových kotlů, způsobeném obavami o budoucnost plynu, zaznamenáváme v letošním roce naopak zvýšený odbyt, v posledním měsíci dokonce v desítkách procent. Pozorujeme rovněž vysoký zájem domácností o servis a opravy stávajících kotlů, což zřejmě souvisí s nižší koupěschopností a snahou prodloužit interval výměny kotle na maximum,“ dodává Michal Řezanina.
Kondenzační kotle podle společnosti Thermona v současnosti tvoří zhruba 73 % jejich prodejů. Nejprodávanější jsou přitom verze s výkonem v rozmezí 18 až 25 kW, které jsou využívány v mnoha tuzemských bytech. Pořizovací cena takového kotle vyjde domácnost asi na 48 000 Kč s DPH, ve srovnání s investicí do tepelného čerpadla tak jde samozřejmě o stále cenově dostupnější variantu. Ve většině případů navíc v bytech bez rekonstrukce či úpravy celého objektu není možné instalovat například tepelné čerpadlo a využití ekologických elektrokotlů by výrazně navýšilo ceny za energie, které domácnosti aktuálně vydávají.
