Klepání v topení už vás nebude rušit. Snadno ho opraví i méně zručný manžel
Zvuky ozývající se z topení jsou nepříjemné. Nejenže nás mohou budit ze spánku, ale vzbuzují také pocit nepohodlí ve vlastním domově. Řešení je naštěstí jednoduché.
Hluk v soustavách vytápění může mít vícero příčin. Mezi nejčastější patří tepelná dilatace kovových potrubí, která se při změně teploty roztahují či smršťují a při styku s pevným podkladem mohou vydávat zvuky. Dále hraje roli špatné uchycení trubek či radiátorů ke zdi nebo konstrukci, kde je potrubí příliš pevné a nemá žádný prostor pro pohyb. Dalšími možnostmi jsou vzduchové kapsy, které v potrubí rezonují při průtoku vody, nebo nesprávná regulace tlaku v soustavě, která způsobuje turbulenci. Následně dochází k tření potrubí proti stavebnímu materiálu, což se projeví jako klepnutí.
Jak lokalizovat místo vzniku zvuku
Než začnete opravovat, je nutné přesně zjistit, odkud zvuk vychází. Pomůže, když se v noci s utlumeným provozem přiblížíte ke stěně blízko trubkám. Nástrojem může být i obyčejný lékařský fonendoskop či dlouhý šroubovák přitisknutý ke zdi, kdy zvuk zesílí v kontaktu s kovem. Jakmile určíte úsek, můžete ověřit, zda jde o dilatační pohyb, špatné přilepení potrubí, nebo prasklinu v izolaci.
Krok první: kontrola uchycení a těsnosti
Potrubí a radiátory bývají přichyceny do konzol nebo úchytek, které by měly nechat určitou míru pohybu. Pokud je uchycení příliš pevné (např. šroub upnut přímo bez pružné vložky), zvažte jeho uvolnění a vložení pružné podložky nebo gumové vložky. To umožní potrubí reagovat na teplotní změny bez tření. Pokud radiátor částečně „visí“ nebo se vyviklal, je nutné vyjmout ho z úchytů, udělat nové kotvení a znovu jej pevně a vodorovně upevnit. U uchycení je důležité ponechat vůli, aby při změně délky potrubí nebyl tlak na konstrukci.
Krok druhý: promazání a kluzné vložky
Pokud je úchyt veden skrze zdivo (průchodka), může potrubí drhnout o rám nebo štuk. V takovém případě se průchody očistí a opatří kluzným materiálem, například grafitovým sprejem, silikonovým těsněním nebo speciálními kluznými trubními pouzdry. Tím se sníží tření a údery při pohybu potrubí zmizí.
Krok třetí: odvzdušnění radiátorů
Vzduch v soustavě je typická příčina šustění či bublání, které může přecházet i ve zvukové impulsy. Postup je jednoduchý: Připravte nádobku a hadr, uvolněte odvzdušňovací ventil a nechte vzduch uniknout, dokud neuslyšíte pravidelné odkapávání vody.
Krok čtvrtý: úprava tlaku a hydraulické vyvážení
Pokud je tlak v systému příliš vysoký nebo nevyvážený, voda teče potrubím prudce, což může vyvolat turbulence a klepání. Odborníci doporučují hydraulické vyvážení soustavy, aby každý radiátor dostával optimální množství kapaliny. V případech nízkého tlaku je nutné doplnit vodu podle pokynů výrobce zařízení.
Pokud nic z výše uvedeného nepomůže, může být problém hlubší, například potrubí pevně vložené v konstrukci (zabetonované průchodky), jeho deformace či chybějící dilatační úseky. V těchto případech je nutné místní bourání, vyčištění průchodek, osazení kluzných pouzder, případně výměna části trasy potrubí. Pokud si se situací nevíte rady, neváhejte přizvat na pomoc odborníka. Bezchybný stav tepelné soustavy nejen zamezí nepříjemným zvukům, ale má vliv také na výdaje za energie. Se správně fungujícími radiátory dokážete výrazně ušetřit, náklady na vytápění domácnosti totiž stojí podstatnou část rodinného rozpočtu určeného pro pokrytí nákladů za energie.