Pořídili si tepelné čerpadlo, teď budou litovat. Nové změny v letošním roce zvýší náklady o desítky tisíc korun
Více než deset tisíc korun by si v letošním roce mohli připlatit majitelé tepelných čerpadel. Ti si je v minulých letech zakoupili jako ekologickou náhradu za plynové kotle nebo kotle na pevná paliva. Kvůli vysokým nákladům by toho ale letos mohli litovat.
Tisíce domácností, které si v minulých letech pořídily tepelná čerpadla jako alternativní zdroj energie místo plynových kotlů či kotlů na pevná paliva by toho podle energetického specialisty mohly už letos litovat. Výrazný nárůst poplatků za distribuci jim totiž vytápění a ohřev teplé vody významně prodraží. Některé domácnosti by se tak letos mohly vrátit zpět k plynovým kotlům.
Domácnosti s tepelnými čerpadly budou totiž podle energetického experta Pavla Urubka ze společnosti MJEnergie jednou z nejvíce postižených skupin v souvislosti s navýšením regulované složky za energie. V případě tepelných čerpadel totiž dochází k jednomu z největší nárůstů plateb za jističe ze všech sazeb. Celkem by se tak tyto náklady mohly zvýšit i o 140 procent, což by pro mnoho domácností mělo výrazné dopady na hospodaření.
Přestože tak jsou tepelná čerpadla nejen v tuzemsku hlavní alternativou při hledání náhrady za plynové kotle nebo kotle na tuhá paliva, jejich majitelé by jejich pořízení mohli brzy litovat. V případě distribučních sazeb D57d, které jsou v případě domácností určeny právě v případě využití tepelného čerpadla jako hlavního zdroje vytápění, dojde letos k významnému zdražení.
U dvou největších distributorů bude totiž nárůst přesahovat i sto procent. V případě ČEZu, který pokrývá největší distribuční území půjde o nárůst o 143 procent ve srovnání s loňským rokem. Zatímco v loňském roce tak domácnosti s tepelným čerpadlem jako hlavním zdrojem vytápění platily necelých 180 korun za megawatthodinu, letos už půjde až o 438 korun.
Mnoho domácností by si tak mohlo připlatit o více než 10 tisíc korun ročně. Ačkoliv se zvýšení distribuční složky elektřiny týká i domácností bez tepelných čerpadel, v jejich případě nejsou objemy tak vysoké a tudíž navýšení nebude ani tak citelné.
Zájem o tepelná čerpadla se přitom v minulých letech dramaticky zvýšil i kvůli dotační politice na ně. Jen v roce 2022 se jich v Česku nainstalovalo podle dat Ministerstva průmyslu a obchodu 60 267. Ve srovnání s rokem 2021 byl tento růst dvojnásobný. Ačkoliv čísla ukazující počet nainstalovaných tepelných čerpadel za rok 2023 zatím nejsou k dispozici, lze ze zájmu o dotaci na ně v rámci programu Nová zelená úsporám usuzovat, že nárůst oproti roku 2022 bude opět významný.
Podle Pavla Urubka by tak mohlo dojít k paradoxní situaci, kdy se hlavně majitelé domů, kteří dlouhodobě využívali pro vytápění a ohřev vody plyn vrátí zpět k plynovému kotli. V jejich případě totiž oproti majitelům nových nemovitostí tepelné čerpadlo spotřebuje výrazně větší množství energie, což by pro ně mohlo přinést s růstem distribuční složky elektřiny i významné zvýšení nákladů.
