V Praze se v posledních deseti letech zvýšila úmrtnost, kvůli horkým letním dnům

Stále se zvyšující teploty v centrech měst, ale i v jejich okolí v důsledku vzniku takzvaných tepelných ostrovů, změna klimatu a tím i celkově vyšší letní teploty si podle vědců vybírají svou daň. Podle nové studie na které pracovali odborníci z Ústavu fyziky atmosféry AVČR a Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze se totiž v souvislosti s vyššími horky zvýšilo riziko úmrtí v hlavním městě ČR.

Četné vlny horka, které celé Česko provázely mezi roky 2010 a 2019 jsou podle vědců reálnou hrozbou pro zdraví lidí, a to zejména ve městech, které jsou hustě zastavěny. Ukazují na to data z Prahy, kde se v uplynulé dekádě téměř dvakrát zvýšilo riziko úmrtí v souvislosti s horkem ve srovnání s třemi předchozími dekádami.

Vědci tak potvrzují novou studií zveřejněnou v odborném časopise Urban Climate i další studie, které pochází z dalších zemí Evropy i jiných částí světa. Všechny tyto studie totiž potvrzují vliv velkých teplot na zdraví lidí, kteří v nich žijí.

„Četnost a intenzita vln horka v minulé dekádě byla bezprecedentní,“ říká Aleš Urban, vedoucí výzkumného týmu, který za studií stojí. „Zatímco průměrná letní teplota v 80. letech dosahovala 15,3 °C, v letech 2010–2019 to bylo 16,9 °C a výrazně přibylo také dnů s průměrnou denní teplotou vyšší než 20 °C,“ uvádí Urban.

Studie vědců se zaměřila na počet úmrtí spojených s horkem mezi roky 1982 – 2019. Zatímco v prvních třech dekádách dosahovala úmrtnost kvůli horku na 50 osob ročně, v poslední dekádě šlo již o 90 úmrtí za rok.

„V relativních počtech to představuje nárůst podílu úmrtí v souvislosti s horkem z 1 % na téměř 2 % všech úmrtí ve sledovaném období,“ vysvětluje Aleš Urban s tím, že rekordní počet úmrtí souvisejících s horkem byl zaznamenán v roce 2015. Tehdy v Praze dosáhl více než 250 zemřelých, což činilo více než 5 % všech úmrtí mezi květnem a září.