Nesvítí slunce a nefouká vítr? Tak omezte výrobu v továrnách. Německo má další zelený plán na likvidaci vlastní ekonomiky

Německo, tradičně považované za jednu z nejstabilnějších a nejvýkonnějších ekonomik světa, se nachází na křižovatce, která by mohla zásadně ovlivnit její budoucí směřování. Současná energetická krize, kombinovaná s ambiciózními ekologickými cíli, tlačí vládu k rozhodnutím, která by ještě před několika lety zněla jako sci-fi. Poslední návrhy ministra hospodářství Roberta Habecka vyvolávají bouřlivé reakce, jak mezi odborníky, tak mezi průmyslovými lídry.

Ministr Habeck, který je zodpovědný za transformaci Německa na udržitelnou a ekologicky šetrnou ekonomiku, nedávno představil další kontroverzní návrh, který by měl pomoci stabilizovat elektrickou síť v době, kdy produkce energie z obnovitelných zdrojů poklesne. Princip je přitom jednoduchý a spočívá v tom, že by průmyslové podniky musely přizpůsobit výrobní kapacity aktuálním podmínkám na trhu s energií. Pokud by nesvítilo slunce nebo nefoukal vítr, což jsou dva hlavní zdroje obnovitelné energie v Německu, podniky by byly nuceny omezit výrobu.

Tento návrh je samozřejmě reakcí na rostoucí závislost Německa na obnovitelných zdrojích energie, které jsou svou povahou nestálé. Slunce nesvítí neustále a vítr také nefouká nepřetržitě. To vytváří obrovské výzvy pro energetickou stabilitu země, zejména v průmyslovém sektoru, který je na spolehlivém a konstantním přísunu energie silně závislý.

Návrh ministra Habecka podobně jako jeho dřívější mnohdy velmi kontroverzní návrhy však vyvolal ostrou kritiku, zejména ze strany průmyslových sdružení a ekonomických analytiků. Ti varují, že takový plán by mohl mít katastrofální dopady na německý průmysl, který je páteří celé ekonomiky. Omezování výroby v továrnách na základě počasí by mohlo vést ke ztrátě konkurenceschop­nosti na globálním trhu, ztrátě pracovních míst a nakonec i k deindustri­alizaci země.

Kritici také upozorňují na skutečnost, že současná infrastruktura a technologie nejsou dostatečně rozvinuté, aby umožnily tak flexibilní a rychlou reakci na změny v dodávkách energie. Mnohé podniky by se tak ocitly v situaci, kdy by musely své provozy zastavit nebo výrazně omezit, což by mělo negativní dopad na jejich zisky a schopnost dlouhodobě fungovat.

Německo by mělo přestat spoléhat na stabilní energii od sousedů a začít řešit problém

Německo by tak především mělo vytvářet jiné možnosti, jak udržet energetickou síť stabilní i při přechodu na obnovitelné zdroje. Jedním z řešení je instalace velkých bateriových uložišť, ani ta ale nejsou schopna pokrýt potřeby, které země má. Dalším řešením by se tak mohla na první pohled zdát i jaderná energetika, té ale Německo už po roce 2011 kdy došlo k velké havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima dalo stopku.

Rychlý přechod na obnovitelné zdroje, který nyní v Německu probíhá tak jen stále více tlačí na import elektřiny vyráběné z fosilních paliv z okolních zemí včetně České republiky. Pro dlouhodobou stabilitu bude ale nutné přijmout výrazně větší změny než jen spoléhat na stabilizaci energetické soustavy elektřinou od svých sousedů.