Nesvítí slunce a nefouká vítr? Tak omezte výrobu v továrnách. Německo má další zelený plán na likvidaci vlastní ekonomiky
Když nebude svítit slunce na fotovoltaické panely ani foukat vítr na větrné turbíny, měly by německé továrny omezit svůj provoz. Alespoň takový je plán ministra Roberta Habecka, který má stabilizovat energetickou síť. Podle průmyslových firem by to však mohlo zlikvidovat ekonomiku.
Německo, tradičně považované za jednu z nejstabilnějších a nejvýkonnějších ekonomik světa, se nachází na křižovatce, která by mohla zásadně ovlivnit její budoucí směřování. Současná energetická krize, kombinovaná s ambiciózními ekologickými cíli, tlačí vládu k rozhodnutím, která by ještě před několika lety zněla jako sci-fi. Poslední návrhy ministra hospodářství Roberta Habecka vyvolávají bouřlivé reakce, jak mezi odborníky, tak mezi průmyslovými lídry.
Ministr Habeck, který je zodpovědný za transformaci Německa na udržitelnou a ekologicky šetrnou ekonomiku, nedávno představil další kontroverzní návrh, který by měl pomoci stabilizovat elektrickou síť v době, kdy produkce energie z obnovitelných zdrojů poklesne. Princip je přitom jednoduchý a spočívá v tom, že by průmyslové podniky musely přizpůsobit výrobní kapacity aktuálním podmínkám na trhu s energií. Pokud by nesvítilo slunce nebo nefoukal vítr, což jsou dva hlavní zdroje obnovitelné energie v Německu, podniky by byly nuceny omezit výrobu.
Tento návrh je samozřejmě reakcí na rostoucí závislost Německa na obnovitelných zdrojích energie, které jsou svou povahou nestálé. Slunce nesvítí neustále a vítr také nefouká nepřetržitě. To vytváří obrovské výzvy pro energetickou stabilitu země, zejména v průmyslovém sektoru, který je na spolehlivém a konstantním přísunu energie silně závislý.
Návrh ministra Habecka podobně jako jeho dřívější mnohdy velmi kontroverzní návrhy však vyvolal ostrou kritiku, zejména ze strany průmyslových sdružení a ekonomických analytiků. Ti varují, že takový plán by mohl mít katastrofální dopady na německý průmysl, který je páteří celé ekonomiky. Omezování výroby v továrnách na základě počasí by mohlo vést ke ztrátě konkurenceschopnosti na globálním trhu, ztrátě pracovních míst a nakonec i k deindustrializaci země.
Kritici také upozorňují na skutečnost, že současná infrastruktura a technologie nejsou dostatečně rozvinuté, aby umožnily tak flexibilní a rychlou reakci na změny v dodávkách energie. Mnohé podniky by se tak ocitly v situaci, kdy by musely své provozy zastavit nebo výrazně omezit, což by mělo negativní dopad na jejich zisky a schopnost dlouhodobě fungovat.
Německo by mělo přestat spoléhat na stabilní energii od sousedů a začít řešit problém
Německo by tak především mělo vytvářet jiné možnosti, jak udržet energetickou síť stabilní i při přechodu na obnovitelné zdroje. Jedním z řešení je instalace velkých bateriových uložišť, ani ta ale nejsou schopna pokrýt potřeby, které země má. Dalším řešením by se tak mohla na první pohled zdát i jaderná energetika, té ale Německo už po roce 2011 kdy došlo k velké havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima dalo stopku.
Rychlý přechod na obnovitelné zdroje, který nyní v Německu probíhá tak jen stále více tlačí na import elektřiny vyráběné z fosilních paliv z okolních zemí včetně České republiky. Pro dlouhodobou stabilitu bude ale nutné přijmout výrazně větší změny než jen spoléhat na stabilizaci energetické soustavy elektřinou od svých sousedů.
