Měla být symbolem Green Dealu, teď je však švédská firma na pokraji krachu
Symbol Green Dealu, švédská firma Northvolt, musí v současnosti propustit přibližně čtvrtinu zaměstnanců. Její mizerné finanční výsledky nyní ukazují, že naděje kdysi spojované s úspěšným Green Dealem nejsou příliš vzdálené od krachu.
Švédská společnost Northvolt, kdysi symbol nadějí evropského Green Dealu, se nyní podobně jako další evropští dodavatelé ocitá na pokraji kolapsu. Firma, která měla být klíčovým hráčem v oblasti baterií pro elektromobily, byla nucena snížit počet zaměstnanců o více než 20 % ale i nadále zápasí s nedostatečnými investicemi a pomalým růstem poptávky po elektromobilech v Evropě.
Northvolt loni podle svých finančních výsledků vynaložil více na mzdy a sociální pojištění, než kolik byl schopný vydělat na celkových tržbách, letos se kvůli tomu potýká s vážnými finančními obtížemi. Firma tak nyní bude nucena propustit zhruba čtvrtinu svého personálu, což představuje 1 600 zaměstnanců z původních 7 000. Propouštění zasáhne především závody v severošvédském Skellefteå, kde se společnost snažila rozšířit svou produkci, a výzkumné centrum ve Västeråsu.
Northvolt mimo propuštění zaměstnanců také pozastavil projekt takzvané gigafactory v Borlänge. Ta měla být jedním z hlavních závodů, které by umožnil výrobu baterií při rychle rostoucí poptávce. Současná situace ale nedovoluje firmě továrnu stavět protože o její baterie není takový zájem jak se očekávalo.
Klíčový zlom pro Northvolt představovala zrušená objednávka na baterie od automobilky BMW v hodnotě 2 miliard eur. Německá BMW odstoupila od dohody kvůli zpoždění dodávek a problémům s kvalitou produkce, které zamezily naplnění závazků Northvoltu vůči zákazníkovi. Tato zakázka byla jedním z hlavních pilířů příjmů Northvoltu a její zrušení přispělo k propadu financí společnosti. Vedle BMW vyrábí ale Northvolt své baterie také pro koncern Volkswagen. Ten už před třemi lety objednal pro své vozy baterie za 14 miliard dolarů. Ovšem ani v tomto případě není jisté, jaký bude další vývoj vzhledem k produkčním problémům Northvoltu.
Produkce baterií je v současnosti větší než poptávka po nich a tím pádem se zostřuje i konkurenční prostředí. Tomu ale menší evropští výrobci mezi které patří i švédský Northvolt jen těžko vzdorují. Zavedení výrobci z Číny jsou totiž většinou schopni nabídnout výrobcům výrazně lepší podmínky a to jak v případě ceny tak i kvality.
Další komplikací je fakt, že Volkswagen a další velcí akcionáři Northvoltu – například investiční banka Goldman Sachs – neoznámili, zda jsou ochotni do společnosti vložit další finanční prostředky na její záchranu. Švédská vláda se také distancovala od jakékoliv přímé podpory, přičemž premiér Ulf Kristersson prohlásil, že státní kapitál nebude využit k záchraně Northvoltu. Německá vláda, která již poskytla podporu na výstavbu závodu v Heide, je nyní v jednání se společností o možné další pomoci, avšak podpora bude muset být schválena Evropskou unií.
Northvolt je příkladem ambiciózního evropského projektu, který měl hrát klíčovou roli v transformaci automobilového průmyslu směrem k ekologickým technologiím. Nicméně zpomalení poptávky po elektromobilech, finanční problémy a produkční překážky vedou k otázkám ohledně jeho budoucnosti a schopnosti evropských firem konkurovat asijským hráčům.
Šance na záchranu společnosti nyní spočívají v možném zavedení nových dovozních cel na čínské baterie nebo jiných regulačních opatřeních ze strany Evropské unie. Ta už se ale ukázala jako velmi problematická na příkladu cel na čínské elektromobily zavedené letos v létě.