Čína našla po automobilech a solárních panelech další odvětví v EU, které může konkurenčně zlikvidovat
Čína našla po fotovoltaických panelech, elektromobilech a bateriích další odvětví, ve kterém by v příštích letech mohla „zničit“ evropské výrobce. Už nyní se jí ve velkém daří získávat zakázky, které dříve realizovaly výhradně evropské firmy.
Čínským výrobcům se v posledních letech stále více daří prosazovat na evropském trhu s produkty, které jsou mnohdy levnější a v některých případech i technicky výrazně dokonalejší, než je tomu v případě těch od výrobců z EU. Články o tom, že čínské firmy ničí trh s elektromobilitou nebo téměř zcela ovládají trh s bateriemi i pro evropské elektromobily nebo fotovoltaickými články asi nikoho nepřekvapí. Čínští výrobci teď ale mají zálusk na další odvětví, které by mohli rychle ovládnout.
Agresivní čínské firmy a hlavně jejich cenová politika, kterou si mohou dovolit díky štědré podpoře od vlády, by se brzy mohly projevit v dalším odvětví, které dosud v EU ovládají místní firmy. Tím trhem jsou větrné elektrárny, které ještě nedávno dodávaly převážně velké evropské společnosti, které ale stále více pociťují konkurenci z Číny.
Právě čínské firmy v oblasti větrných elektráren dlouhou dobu zaostávaly v kvalitě dodávaných turbín, jelikož jejich technologie je výrazně složitější, než je tomu například u fotovoltaických panelů či dalších technologií k nim, jako jsou střídače. To se ale za poslední roky rychle mění a čínské firmy jsou již schopny dodávat kvalitní turbíny, které navíc cenově výrazně konkurují těm od evropských dodavatelů.
Přestože tak ještě před lety světový trh s větrnými turbínami ovládali evropští hráči jako dánský Vestas nebo německo-španělská Siemens Gamesa, stále častěji se v zakázkách na nové větrné parky objevují i čínské společnosti jako Goldwind, Ming Yang nebo Zhejiang Windey.
Podle zprávy Global Wind Energy Council (GWEC) se těmto firmám navíc rychle daří zabírat pozici na trhu a už v současnosti dohromady ovládají asi 60 % globálního trhu s větrnými turbínami. Velká část jimi dodaných turbín samozřejmě končí hlavně v domovské Číně, stejně jako další firmy z Číny se ale chystají stále více prosazovat v zakázkách na výstavby v rámci EU.
Úspěchy čínských firem by v příštích letech mohly z trhu začít vytlačovat evropské hráče, což by znamenalo další ztrátu pracovních míst i ekonomické dopady. Větrné elektrárny totiž patří mezi jednu z hlavních složek, jak ozelenit evropské ekonomiky a v příštích letech se s nimi ve velkém počítá napříč zeměmi evropské sedmadvacítky.
