Teplotní propad zasáhne celou Evropu. Meteorologové uvedli datum, kdy teploty spadnou hluboko pod nulu

Pokud se vám podle posledních dní zdá, že letošní zima vypadá spíš jako deštivý podzim, tak to si počkejte na to, co nás teprve čeká. I když to teď vypadá na průměrné zimní dny, meteorologové už predikují změnu. Odehrávají se totiž procesy, které často předcházejí výrazným teplotním extrémům. Podle odborníků si na dopad sice ještě chvíli Evropa počká, ale už teď by se měla začít připravovat.

Nejprve mokro, potom mrazivo

To, co se tiše odehrává, se neděje jen nad Evropou. Jak bude zimní období vypadat, má na svědomí i situace u Tichého oceánu, Severního pólu a Skandinávie. Když poskládáme „obraz“ spojený ze všech těchto míst, výsledkem budou prudké výkyvy – a to od bouří a povodní až po kruté mrazy.

Některá místa v Evropě čekají sněhové bouře a kruté mrazy , ...

Za slibovaným propadem teplot stojí kombinace několika různých jevů. Jeden z nich má na svědomí to, že bývá začátek zimy spíš mírnější, deštivější a větrnější – a to především na západě Evropy. To ale většinou platí jen pro začátek sezóny. Jakmile se období překlopí do druhé části, situace se často prudce otočí. Spolu se zlomem přichází studený vzduch ze severu, který dokáže zaskočit.

Scénář je i tuto zimu podobný. Teď si procházíme počáteční deštivou fází, a až po ní může teprve nastat ona „ledová rána“. Stát by se to podle meteorologů mělo až v lednu nebo únoru – prosinec bude ještě spíš mokrý a mírnější.

Po Novém roce to začne

Dlouhodobá předpověď tedy očekává hlavní teplotní změny až po Novém roce. Zmíněný leden, a především únor, jsou měsíce, kdy se odehraje to nejpodstatnější. Právě tehdy by se měla proudění v atmosféře zásadně přeskupit. To pak otevře cestu studenému arktickému vzduchu, který může zasáhnout obrovskou část Evropy.

Největší riziko přichází do východní Evropy. Nenápadný mírnější prosinec a začátek ledna se srážkami, a pak zlom. A v únoru? Mohou nastat dlouhé mrazivé epizody, husté a intenzivní sněžení i problémy v dopravě. Právě to, s jakou prudkostí tahle fáze nastává, bývá pro dopravní situaci nejkritičtější.

Počasí bude extrémní, a může tak mít dopad na dopravní situaci , ...

Meteorologové navíc přidávají, že může do Evropy vpadnout náhlý extrémní chlad. A to takový, který se umí udržet dokonce i několik týdnů.

Kde to bude nejdramatičtější?

Scénáře meteorologů mluví jasně – největší mrazy čeká sever a východ Evropy. Ohrožená je především Skandinávie, Pobaltí, Ukrajina a část Ruska. Dlouhotrvající mráz a sníh, který se bude držet, pro ně bude samozřejmostí. Silné sněhové srážky a arktické nárazy stejně tak.

My ve střední Evropě budeme opět někde uprostřed „na rozcestí“. Chvílemi se bude střídat déšť, pak zase sníh. Právě kvůli těmto náhlým změnám se ale může zvyšovat riziko pro dopravu a energetiku. Z hlediska studených vln u nás bude pak nejsilnější únor – dokonce se mohou podle předpovědí objevit i sněhové bouře.

Ani jižní Evropa si ale nebude nejspíš užívat zimu bez problémů. Chlad sice nebude takový, ale meteorologové avizují prudké bouře a přívalové deště. Itálii, Řecko nebo Balkán tak mohou zaskočit zimní povodně.

Dopady mohou být extrémní

Není to ale jen doprava nebo dodávky energií, které mohou mít s podobným mrazem problém. Odborníci upozorňují, že se zvýší například riziko výpadku mobilních sítí v horských oblastech. Pokud navíc lidé bydlí v menších městech nebo na vesnicích, může nastat problém v zásobování. Někdy zkrátka ochlazení přijde tak náhle, že vznikne chaos, a lidé se ocitnou bez potravin či paliv.

V Česku by naštěstí podle předpovědí ale neměl být mráz až tak extrémní. Stačí se tedy připravit na o trochu tužší zimu a sledovat, jak se předpovědi počasí aktuálně vyvíjí.