Města podle studie nemají finance na ochranu proti změně klimatu

Podle nové studie neziskové organizace CDP – Carbon Disclosure Project nemá téměř 43 % z osmi stovek sledovaných měst plán na opatření reagující na změnu klimatu. Jedno ze čtyř měst si navíc nemůže opatření dovolit a spoléhá na národní strategie.

Absence plánů je ohrožením pro více jak 400 milionů obyvatel

Stále silnější působení klimatických změn na život ve městech je v posledních letech velmi ožehavé téma. Existuje mnoho měst, která se připravují velmi aktivně a přípravy v nich běží už několik let a to včetně reálných kroků, které už probíhají. Ať už jde o problémy se vznikem tepelných ostrovů, nedostatkem vody, ale i poškozováním infrastruktury hrozbami extrémního počasí je ale připraveno stále malé množství měst.

Jak uvedla studie CDV, přes to že v 90 % ze zkoumaných měst hrozí riziko vážných problémů právě v souvislosti se změnou klimatu, jen málo měst se na rizika připravuje. V loňském roce tak stále nemělo podle studie 43 % ze světových měst plán, jak se klimatické krizi přizpůsobit a bojovat s ní.

To je tak velkým problémem pro více jak 400 milionů lidí, kteří v těchto městech žijí. Právě místní obyvatelé totiž zvyšujícími se vlnami veder či dalšími extrémy počasí budou ve městech ohroženi nejvíce i kvůli nedostatku zeleně či další infrastruktury reagující na tato rizika.

Města stále spoléhají na strategie vlád

Ve výzkumu označilo zhruba 25 % měst jako hlavního viníka chybějícího plánu a potažmo i opatření finance. Města tak často spoléhají na vlády konkrétního státu, který by podle nich měl tyto finance zajistit a ochránit tak obyvatelstvo před hrozbami klimatických změn.

V loňském roce tak měla města 1142 projektů na přizpůsobení se klimatické krizi, které ale doposud nebyly financovány. Jejich uskutečnění by vyžadovalo investice ve výši 72 miliard USD (přibližně 1,5 bilionu korun).

„Města jsou klíčovými aktéry při budování odolné budoucnosti pro všechny. Mají dvojí roli – snižovat emise, ale také chránit obyvatelstvo a infrastrukturu před fyzickými nebezpečími a následnými dopady změny klimatu. Od března 2020 jsme svědky obrovského a ničivého dopadu Covid-19 na životy a živobytí po celém světě, přičemž města potřebují přesměrovat zdroje na záchranu životů, posílení ekonomik a ochranu životně důležitých zdravotnických služeb. Nyní, aby bylo možné vybudovat odolnou planetu a zajistit, aby byli všichni chráněni před budoucími hrozbami, musí každé město provést posouzení rizik a zranitelnosti v oblasti klimatu, aby určilo zásadní opatření, která musí přijmout.“ řekla Kyra Appleby, ředitelka CDV pro města, státy a regiony .

CDV tak v souvislosti s klimatickou změnou a potřeby připravit se na ní zmiňuje i vládní stimulační balíky pro obnovu po pandemii covid-19, které dosahují 12 bilionů dolarů. Právě ty by tak měly být jedinečnou šancí, jak podpořit zelenou obnovu ekonomik a reagovat tak na změny klimatu co nejdříve.