Na severu čech se zintenzivní lov divokých prasat, kvůli africkému moru

Státní veterinární správa vyhlásí na severu Čech od pondělí 16. listopadu oblast s vyšší intenzitou lovu černé zvěře. Důvodem je v tomto případě zvěř nakažená africkým morem prasat. Ta se už přiblížila do okolí českých hranic a pohybuje se v okolí polského a německého pohraničí.

Stát zvýšil odměny za nalezené i zastřelené divočáky

Veterinární správa tedy v Libereckém kraji zahájí intenzivnější lov divočáků v oblasti od vnitrozemní silnice číslo 13 přes Nový Bor a Jablonné v Podještědí do Liberce. Odtamtud pak hranice pokračuje dál silnicí číslo 14 na Tanvald a dále po silnici číslo 10 přes Harrachov na hranici s Polskem.

Podle zástupců Krajské veterinární správy je v regionu velké množství rizikových míst odkud by nakažená prasata mohla migrovat. Jedná se hlavně o oblasti v Jizerských horách a na Frýdlantsku. Stejná je i situace v okolí Hrádku nad Nisou.

Aby byli myslivci motivováni k většímu odstřelu divočáků zvýšil pro ně stát i odměny za uhynulého divočáka. Ty jsou nyní na hranici tří tisíc korun za kus, který je nalezen uhynulý. Dva tisíce pak myslivci dostanou za kus zastřelený. Vzorky poté myslivci předávají k vyšetření na pobočky veterinární správy.

Lidé by měli uhynulá prasata hlásit a nepouštět k ním domácí mazlíčky

Podle Václava Židka, radního pro resort životního prostředí z Krajského úřadu Libereckého kraje by ale měla být opatrná i veřejnost. Pokud v přírodě najde mrtvého divočáka, doporučuje Židek kontaktovat místní myslivecké sdružení, obec ale v krajním případě i policisty či hasiče.

Lidé by zároveň od mrtvých divočáků měli držet dál své domácí mazlíčky. Ti by se k mrtvému zvířeti neměli vůbec přibližovat.

Co je africký mor prasat?

Africký mor prasat jak už z názvu vyplývá je velmi nebezpečné, nakažlivé onemocnění postihující hlavně domácí a divoká prasata všech plemen. Na člověka se nákaza nepřenáší. Původcem nákazy je DNA virus, který se nachází v krvi, tkáňových tekutinách, vnitřních orgánech, sekretech a exkretech nakažených zvířat. Vylučován tak může být už dva dny před klinickými příznaky.

U nakažených pak dochází k vysoké horečce až 42 °C, ztrátě chuti, malátnosti, ztíženému dýchání, zvracení ale i ke krvácení v kůži a vnitřních orgánech. Příznaky se podle veterinářů podobají klasickému moru prasat ale průběh nemoci je mnohem rychlejší. K úhynu zvířete totiž dochází většinou do 5 dnů.

Africký mor prasat má velmi velkou úmrtnost a udává se, že jen část nakažených prasat tedy 3 – 5 % může infekci přežít. V současnosti bohužel pro nemoc není účinná vakcína a její léčba zatím neexistuje.