Solární boom v Austrálii snižuje emise. Země ale i nadále patří mezi největší znečišťovatele spalováním uhlí
Rychlý nárůst obnovitelných zdrojů energie v Austrálii za poslední dva roky snížil výrobu elektřiny z uhlí o 9%. Země je ale i nadále největším světovým znečišťovatelem emisemi skleníkových plynů z uhlí.
Australská energetika podle dat think tanku Ember i v roce 2021 byla zemí s nejvyššími emisemi oxidu uhličitého uvolňovaného spalováním uhlí. Při přepočtu na obyvatele tak vychází, že každý Australan produkuje čtyřikrát více emisí oxidu uhličitého z uhelné energie než jakýkoliv jiný člověk na světě. Země se tak řadí mezi největší znečišťovatele mezi zeměmi G20 i OECD. Situace se sice v posledním roce zlepšila díky solárnímu boomu, který v zemi probíhá. Rychlost odchodu od uhlí je ale podle odborníků pomalá.
Pokles využívání uhelné energie v zemi má na svědomí hlavně rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů energie v čele s fotovoltaickou výrobou. Během dvou let tak Austrálie dokázala 9% vyrobené elektřiny získat z obnovitelných zdrojů a snížit tím míru využívání uhlí.
V rámci OECD tak Austrálie i nadále zůstává druhou zemí nejvíce závislou na výrobě energie z uhlí, jelikož v roce 2021 stálo uhlí za výrobou elektřiny z 51 procent. První místo v závislosti na energii z uhlí si přitom i nadále drží Polsko.
„Spalování uhlí v tomto měřítku připravuje půdu pro mnoho nadcházejících období požárů. Jediným největším krokem, který může svět podniknout, aby se vypořádal s klimatickou krizí, je rychlý přechod od zastaralé uhelné energie k čistému elektrickému systému budoucnosti založenému na obnovitelných zdrojích. Australský solární boom sice snižuje spotřebu uhlí, ale stále je před námi dlouhá cesta,” uvedl Dave Jones z vedení think tanku Ember.
Už do roku 2030 by přitom země OECD, mezi které Austrálie patří měly skončit s těžbou uhlí, aby nebyla překročena globální teplota stanovená Pařížskou klimatickou dohodou. Austrálie však dosud nestanovila žádné datum, kdy by v zemi mělo k ukončení využívání těžby uhlí dojít. Podle operátora tamního energetického trhu ale dojde k ukončení veškeré výroby hnědého uhlí a více než dvou třetin výroby černého uhlí zhruba do roku 2032 i bez výrazných zásahů vlády. Tlak firem na ukončení využívání fosilních zdrojů je totiž každý rok vyšší a mnoho společností tak již nebude chtít investovat další finance do dosluhujících technologií a infrastruktury určené pro těžbu.
