Brzdí AI boj s klimatickou změnou? Spotřeba energie roste, podle expertů ale panika není na místě
ChatGPT, Gemini, Claude a mnoho dalších. Možností, jak pracovat s umělou inteligencí, v posledních měsících rychle přibývá. Spolu s tím se ale zvyšuje i spotřeba energie v datových centrech, která tyto jazykové modely umělé inteligence pohánějí. Přestože je spotřeba datových center výrazně vyšší, Mezinárodní energetická agentura se problémů neobává. Možnosti AI totiž mohou v mnoha případech spotřebu naopak snížit.
Spotřeba elektrické energie, kterou v současnosti spotřebovávají datová centra by se v příštích letech mohla zvýšit i o čtyřnásobek. Hlavním důvodem je další potřeba energie pro fungování modelů umělé inteligence. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) bude umělá inteligence (AI) jen ve Spojených státech amerických do roku 2030 spotřebovávat více elektřiny, než bude nutné pro výrobu chemikálií, oceli, cementu a dalších energeticky náročných surovin. Na klima by to ale podle IEA nemělo mít tak velký vliv.
Přestože jen polovina poptávky po energii, kterou datová centra v budoucnosti budou mít, by měla pocházet z obnovitelných zdrojů, nebude to mít podle agentury výrazný vliv na klima. Obavy, že rychlý vzestup využívání umělé inteligence zhatí snahy na řešení klimatické krize jsou podle zprávy IEA přehnané. Umělá inteligence totiž sice zvýší spotřebu energie, její využití v mnoha odvětvích, ale na druhou stranu výrazně zvýší efektivitu využití energie, což by mohlo naopak přinést její úspory.
„Umělá inteligence je jedním z nejvýraznějších témat dneška ve světě energetiky, ale až dosud chyběly tvůrcům politik i trhům nástroje, jak plně porozumět jejím širokým dopadům,“ uvedl výkonný ředitel IEA Fatih Birol. „Globální poptávka po elektřině ze strany datových center má v příštích pěti letech vzrůst na více než dvojnásobek a do roku 2030 spotřebují tolik elektřiny, kolik dnes spotřebuje celé Japonsko. Dopady budou obzvlášť silné v některých zemích. Například ve Spojených státech budou datová centra zodpovědná téměř za polovinu růstu poptávky po elektřině, v Japonsku za více než polovinu a v Malajsii až za pětinu.“ dodal Birol.
Umělá inteligence se dnes stále častěji prosazuje v odvětvích, kde by mohla výrazné úspory energií přinést. Ať už jde o regulaci využívání energií v domácnostech a firmách, nebo při návrhu energetických sítí. Právě ty mohou díky umělé inteligenci efektivněji využívat energii z obnovitelných zdrojů místo energie z fosilních paliv.
Využití umělé inteligence pak může snížit i poptávku po elektřině u elektromobilů, které díky propracovaným systémům učícím se na základě aktuálního stavu dopravy mohou navrhnout například jinou trasu vozidla do cíle. Tím dochází ke snížení dopravní zátěže i zbytečnému plýtvání energií, které jinak vozidla musejí využívat na objízdných trasách.
Tyto i další schopnosti, které dnes AI nabízí by tak mohly stát za tím, že masivní nárůst spotřeby energie na provoz datových center vyrovná právě umělá inteligence samotná. Ostatně samotná datová centra dnes mohou snižovat svou energetickou náročnost právě díky AI, která umožňuje optimalizovat vytížení jednotlivých serverů.
Jaký rozmach zažívají datová centra v posledních letech, je vidět například i na datech serveru Statista. Zatímco ještě v březnu 2024 bylo v USA, kde se provozuje nejvíc datových center celkem 5 381 datových center, v březnu letošního roku už jich bylo 5 426. Jen za poslední rok tak bylo v USA uvedeno do provozu 45 nových datových center.
Tradiční datová centra, která dříve provozovaly hlavně společnosti typu Google, Apple, Amazon, Microsoft nebo Meta pro provoz běžných služeb dnes ve velkém nahrazují datová centra určená pro AI. Ty ale mají oproti svým „starším“ kolegům výrazně větší spotřebu. Jen podle některých odhadů spotřebuje například jeden dotaz na ChatGPT až desetkrát více elektřiny na jeho zpracování, než tomu je u tradičního vyhledávání Google.
