Na Evropu se valí další energetická krize, naplněnost plynových zásobníků rychle klesá
Rychlý růst cen plynu i elektřiny by ještě v této topné sezóně mohl vyvolat další energetickou krizi. Množství zemního plynu v zásobnících se totiž rychle tenčí, a pokud se sejde více faktorů najednou, mohla by mít Evropa velký problém udržet energetiku stabilní.
Evropa by se už brzy podle některých odborníků mohla ocitnout na prahu další energetické krize, a to přesto, že zimní teploty pod nulou jsou zatím spíše krátkodobou záležitostí. Rychlý pokles naplněnosti plynových zásobníků totiž vyvolává obavy z možného nedostatku plynu a elektřiny v nadcházejících měsících. Domácnosti by se měly připravit ideálně fixací cen energií ještě předtím, než dojde k jejich růstu.
Podle šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola by totiž množství plynu, které je v současnosti v zásobnících napříč Evropou, nemuselo na celou topnou sezónu stačit, a to zejména pokud přijde výrazně chladnější počasí. Rychlý pokles zásob plynu ještě před koncem topné sezóny by tak mohl na trzích vyvolat paniku, která by vyústila v rychlý růst cen. To se následně nejvíce projeví v cenách, které nejsou fixované. U domácností, které mají na toto období fixované ceny, došlo k jejich nákupu ze strany prodejce ještě před nárůstem cen, a v těchto případech k navýšení nedojde.
Jen zásoby v Česku se přitom už nyní tenčí velmi rychle. Podle dat webu zasobyplynu.cz, který situaci sleduje, je v současnosti (k 22. 11. 2024) naplněnost plynových zásobníků na území ČR 82,13 %. Každý den se pak v tuzemsku spotřebuje 34,44 milionu m³ zemního plynu, přičemž velká část pochází právě ze zásobníků, jelikož celkový přítok plynu za den činí pouze 11,12 milionu m³.
Naplněnost plynových zásobníků v ČR 1. 11. 2024 - 22. 11. 2024
, ...
Zásoby plynu se ale neodčerpávají rychle jen v Česku, podobné problémy má totiž po snížení či úplném ukončení dodávek ruského plynu velká část evropských států. Situace by se navíc ještě v rámci této topné sezóny mohla zhoršit kvůli ukončení tranzitu ruského plynu přes území Ukrajiny. Ten by měl být totiž od začátku příštího roku úplně ukončen.
Přestože tak země EU v minulých letech po zkušenostech s jednou z nejhorších energetických krizí po začátku invaze Ruska na Ukrajinu hledaly možnosti, jak svou závislost na plynu snížit, výsledky zatím nejsou příliš viditelné. V současnosti tak velmi důležitou roli v přechodu hraje dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG), kvůli kterému si například Česko pronajalo dlouhodobě kapacity v LNG terminálu. Stále větší roli, hlavně v případě Německa, pak hrají i obnovitelné zdroje energie. Ty ale mohou paradoxně vytvořit ještě větší problémy v době, kdy nesvítí slunce a ani nefouká vítr.
Pokud by se tak v letošním roce nebo na začátku toho příštího potkalo současně několik faktorů, jako je nedostatek zemního plynu, mrazivé počasí a nedostatek větru na lopatky větrných turbín, mohlo by dojít k výraznému růstu cen plynu i elektřiny na burzách a tím k příchodu další energetické krize.
