Elektřina z fotovoltaik stojí miliardy na kompenzacích, ty už přitom postrádají smysl
Rostoucí počet fotovoltaických elektráren rychle zvyšuje i množství elektrické energie vyráběné během slunných dnů. Té už je v Německu takové množství, že s tím má problém i energetická síť. Stát navíc platí miliardy na kompenzacích, které původně měly fotovoltaiku podpořit.
Posledních několik let se energetika u našich sousedů stává stále zelenější díky nárůstu množství instalovaných obnovitelných zdrojů v čele s fotovoltaickými elektrárnami. Rostoucí instalovaná kapacita ale v mnoha dnech dodává do sítě velké množství energie, které je následně přebytek. I za takovou se ale v Německu platí kompenzace. Tento systém, který měl původně za cíl podpořit rozvoj obnovitelných zdrojů energie, nyní čelí narůstající kritice a je zpochybňována jeho smysluplnost.
Fotovoltaické elektrárny, zejména v letních měsících, produkují značné množství energie, často více, než je trh schopen okamžitě spotřebovat. V takových situacích musí provozovatelé sítě vyplácet kompenzace za elektřinu, kterou nejsou schopni efektivně distribuovat nebo skladovat. Tyto kompenzace se pohybují v řádu miliard eur ročně, což představuje významnou finanční zátěž nejen pro energetické společnosti, ale i pro daňové poplatníky, kteří tyto náklady nakonec hradí.
Současná situace, kdy fotovoltaické elektrárny dodávají v některých dnech do sítě více než by bylo potřeba vyvolává otázky ohledně efektivity a udržitelnosti systému podpory fotovoltaiky. Když byl tento systém zaveden, předpokládalo se, že podpora solární energie povede ke snížení nákladů na výrobu elektřiny a k postupnému snižování závislosti na fosilních palivech. Tento cíl byl do jisté míry splněn, avšak současný stav ukazuje na nové výzvy, které tento systém přináší.
Jedním z hlavních problémů je nedostatečná kapacita pro skladování přebytečné energie. Ačkoliv se technologie baterií a jiných forem skladování energie neustále vyvíjejí, současná kapacita nestačí na to, aby byla absorbována veškerá vyrobená solární energie. Tento problém se stává ještě závažnějším s rostoucím počtem instalovaných fotovoltaických systémů, zejména v oblastech s vysokým solárním potenciálem.
Další otázkou je, zda by měla být současná podpora solární energie v její stávající podobě zachována. Kritici tvrdí, že systém, který měl původně pomoci nově vznikajícím technologiím, nyní slouží především k udržování již dobře zavedeného odvětví. Namísto neustálého zvyšování výdajů na kompenzace by bylo efektivnější zaměřit se na investice do modernizace infrastruktury a rozvoj technologií, které umožní lepší integraci solární energie do sítě.
V reakci na tyto problémy se začínají objevovat návrhy na změnu současného systému. Mezi diskutovanými opatřeními je například zavedení pokut pro výrobce solární energie, kteří do sítě dodávají více elektřiny, než je možné efektivně využít. Tento přístup by měl motivovat provozovatele fotovoltaických systémů k lepšímu plánování výroby a investicím do technologií pro skladování energie.
Zároveň je nutné hledat způsoby, jak snížit celkové náklady na výrobu a distribuci solární energie. Jednou z možností je například podpora výstavby inteligentních sítí, které by umožnily efektivnější řízení výroby a spotřeby energie. Dále by se mělo více investovat do výzkumu a vývoje nových technologií, které by umožnily lepší využití obnovitelných zdrojů. To je totiž v současnosti stále narůstající problém, před kterým již varují i samotní dodavatelé elektřiny. Ti už dříve avizovali, že pokud bude tato situace pokračovat, mohlo by to vyústit až k malým blackoutům v energetických sítích.
