Obnovitelné zdroje jako příčina blackoutu ve Španělsku? Naopak, bez jejich pomoci by mohl být výpadek ještě delší
Obnovitelné zdroje jako hlavní viník blackoutu ve Španělsku a Portugalsku? Naopak, fotovoltaické, větrné a vodní elektrárny pomohly energetikům rychleji obnovit normální dodávky v distribuční síti.
Blackout, který Evropa možná ještě ve své moderní historii neviděla, potkal v pondělí okolo poledne Španělsko a Portugalsko. V zemi se díky rozsáhlému výpadku elektrické energie zastavila veřejná doprava a velká města čelila chaosu díky nefunkčním semaforům, ale i nemožnosti běžných plateb v obchodech. Událost okamžitě vyvolala rozsáhlé spekulace o tom, co za výpadkem stálo a jednou z nich byl i vliv rozšiřování obnovitelných zdrojů energie. Už současné informace ale ukazují na to, že obnovitelné zdroje naopak výrazně pomohly při obnově normální činnosti distribuční soustavy.
Hlavní příčina blackoutu je v současnosti stále v šetření. Podle energetického experta z německého Fraunhoferova institutu pro solární a energetické systémy by ale za výpadkem mohl stát obrovský deficit energie v distribuční síti. Ve 12:33 totiž v celé Evropě došlo k poklesu frekvence v elektrické síti. Ta poklesla ze standardních 50 hertzů na 49,84 hertzů. Takové poklesy přitom přicházejí ve chvíli, kdy velké množství odběratelů používá více elektřiny. V datech ze Španělska je pak vidět, že selhalo 2,2 gigawattů zdrojů, což je kapacita podobná, jako je u dvou bloků jaderné elektrárny.
Nepodložené informace o tom, že za výpadkem stojí masivní nárůst obnovitelných zdrojů energie včetně fotovoltaických, větrných a vodních elektráren jsou ale neopodstatněné. Naopak, v době kolapsu bylo z obnovitelných zdrojů, a to zejména ze solární a větrné energie vyráběno velké množství elektřiny, které pomohlo energetickému systému v rychlejším vzpamatování se z výpadku takového rozsahu.
Během výpadku totiž obnovitelné zdroje dodávaly více než tři čtvrtiny celkově produkované elektřiny. Uhelné a jaderné elektrárny totiž byly automaticky zcela odstaveny, protože jejich uvedení do provozu po náhlém výpadku není tak snadné, jako je tomu právě u fotovoltaických či větrných elektráren. Takzvaný studený start velkých elektráren totiž sám o sobě vyžaduje určité množství energie, kterou během blackoutu není snadné zajistit.
Při obnově dodávek elektřiny je klíčové udržet rovnováhu mezi výrobou a spotřebou. Systém musí udržovat frekvenci přibližně mezi 49,9 a 50,1 Hz – jakýkoli větší odklon by mohl znamenat další kolaps sítě. Z tohoto důvodu je vhodnější znovu uvádět do provozu nejprve malé a flexibilní zdroje energie, které mohou rychle reagovat na změny poptávky. To je právě oblast, kde obnovitelné zdroje v kombinaci s plynovými elektrárnami excelují.
Naopak velké uhelné a jaderné elektrárny vyžadují nejen dlouhou dobu na znovuzprovoznění, ale také stabilní síťové podmínky, které v dané chvíli chyběly. Proto se obnovování dodávek zaměřilo na decentralizovanou výrobu z obnovitelných zdrojů a plynulou obnovu po malých úsecích.
Nejen v mnoha diskuzích o energetice tak zaznívá, že přechod na obnovitelné zdroje zvyšuje riziko blackoutu. Tento incident však ukázal, že pravda je mnohem složitější. Kdyby Španělsko nebylo schopné rychle využít kapacity větrných elektráren a zbývající solární energie, mohla být obnova dodávek elektřiny mnohem pomalejší a škody větší.
Podle údajů španělského provozovatele přenosové soustavy REE bylo krátce po 22. hodině obnoveno už 69 % běžné spotřeby, přičemž těsně po kolapsu klesla pokrytá spotřeba na pouhých 40 %. To je jasný důkaz, že flexibilní, decentralizovaný systém založený na obnovitelných zdrojích dokáže být v krizových situacích odolnější.
