Přichází éra bateriových magnátů, za jejich služby zaplatíme všichni
Trh s elektřinou by v příštích letech mohli ve velkém začít ovládat „baterioví magnáti“. Právě na nich totiž bude stát stabilita energetické sítě v době obnovitelných zdrojů.
Energetický sektor v současnosti prochází revolucí, která by se dala považovat za jednu z největších od doby, kdy se uhlí začalo využívat jako energetický zdroj. Rychlý nástup obnovitelných zdrojů energie v čele s fotovoltaickými a větrnými elektrárnami totiž dramaticky mění způsob, jak se elektřina vyrábí, prodává, ale i spotřebovává. S touto proměnou energetiky tak roste potřeba nových zdrojů, které zajišťují stabilizaci energetické sítě i při využívání nestabilních obnovitelných zdrojů. Do popředí se tak stále více dostávají velká bateriová uložiště, která slibují nejen řešení technických výzev, ale i lukrativní obchodní příležitosti pro novodobé energetické magnáty.
Už v současnosti v mnoha státech, jejichž energetika má významný podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové výrobě, znatelně narůstá počet bateriových uložišť. Nejde ovšem tolik o ta menší, která si domácnosti a firmy instalují společně s fotovoltaickými elektrárnami, ale o uložiště několikanásobně větší. Právě ty totiž v některých zemích začínají hrát významnou roli ve stabilizaci energetické sítě.
Elektřina ze slunce, větru, ale i vody je totiž skvělým sluhou, ale zlým pánem. Jakmile se totiž sluneční paprsky skryjí za mraky a vítr zeslábne, výkony těchto elektráren klesnou dramaticky společně s nimi. Poptávka po energii v síti ale zůstává i nadále, a tak je nutné zajistit zdroj energie pro tuto přechodnou dobu. Právě proto mohou být bateriová uložiště velmi výhodná. Při nadbytku energie se totiž nabíjejí a v případě nedostatku jsou schopna energii poskytovat rychleji než jakékoliv jiné zdroje.
Německo, které v současnosti zvyšuje podíl obnovitelných zdrojů v energetice, tak plánuje v příštích letech vybudovat obrovské kapacity těchto stabilizačních prvků. Místní média je tak už nyní označují i jako tiskárny na peníze. Zatímco dříve byl jejich provoz ztrátový nebo jen na hranici rentability, dnes se situace rychle mění a provozovatelé takových uložišť mohou díky nim rychle zvyšovat své zisky.
V budoucnu by mohl mít své baterky každý nový bytový dům
Bateriová uložiště totiž mohou reagovat během zlomků vteřiny a umožňují vyrovnávat frekvenci v distribuční síti, kterou je nutné přísně udržovat v okolí 50 Hz a kterou naopak obnovitelné zdroje mohou rychle rozkolísat. Provozovatelé distribučních sítí pak za takovou kapacitu jejich provozovatelům platí nemalé poplatky.
Jen podle odhadů by se tak v příštích letech mohlo v Česku, ale i dalších zemích evropské sedmadvacítky, objevit množství bateriových uložišť o výkonu několika desítek gigawattů. Přestože by se tak instalace nových uložišť mohla zdát jako skvělá investice, do které se pustí velké množství byznysmenů, situace by mohla být v budoucnu opačná. S tím, jak těchto baterií přibývá a na trhu roste konkurence, klesají i výnosy pro jednotlivá uložiště.
Energetici i politici navíc chystají změny, které by měly zajistit, že současná podpora na instalace bateriových systémů bude více regulovaná. Samostatné baterie bez jasné integrace do decentralizovaných energetických celků by tak v budoucnu mohly mít problém získat povolení.
I přes potenciální regulace ale bude byznys s bateriovými uložišti výhodný pro mnoho firem, které by mohly stvořit magnáty budoucí energetiky. Investice do bateriových uložišť ale pravděpodobně poputují nejen v rámci těch podporujících stabilitu celé energetické sítě, ale i do těch menších a lokálních. Ty by v budoucnu mohly zajišťovat dostatek energie pro komunitní projekty. V budoucnu je tak možné, že například každý nově postavený bytový dům bude mít své vlastní uložiště, které mu poskytne energii i v době jejího nedostatku v energetické síti. To by rovněž mohlo pomoci v odlehčení distribuční síti, na jejíž provoz jsou s rozvojem OZE kladeny stále větší nároky.
