Při použití kávovaru si do kávy přidáváte bakterie i plísně. Množí se, i když přístroj nepoužíváte

Káva dříve nebyla považována za zdravý nápoj. To se ovšem změnilo. Vědci popsali třeba kladný účinek na cévy, stejně jako efekt bránící rozvoji cukrovky 2. typu. Tento nápoj navíc obsahuje antioxidanty a uváděny jsou dokonce i protizánětlivé a protinádorové účinky. Káva může být méně prospěšná, pokud ji hodně sladíte. Jenže existuje ještě jedno, mnohem větší riziko. Týká se přitom samotného procesu přípravy. Kvůli němu vás mohou ohrožovat různé mikroorganismy.

Tohle se děje i ve vašem kávovaru

Už před 10 lety ovládla novinové titulky studie vedená výzkumným ústavem při Valencijské univerzitě, který se zaměřuje na biodiverzitu a evoluční biologii. Podle výsledků se v domácnosti vyskytuje nejvíc bakterií v nádržkách kávovarů na vodu, na držácích na kapsle či ve výpustích. Těmto mikroorganismům dělá dobře jejich prostředí. Hoví si totiž rádi v teple, vlhku a ocení i přítomnost zbytků kávy a dalších organických i anorganických částic.

Takové tvrzení bylo později korigováno, protože se týká především přístrojů, které jejich majitelé neudržují. Přesto i další odborníci uvádějí, že nádržka na vodu v kávovaru je jednou z nejšpinavějších částí kuchyně, není-li správně čištěna. Mnoho lidí vodu do kávovaru dolévá, aniž by nádržku průběžně vylévali, vyplachovali či sušili. Stojatá voda v teple se zbytky kávy a dalších látek pak může udělat své.

Podle studie, která byla publikována v roce 2015 v prestižním časopise Nature, vědci identifikovali v rámci kávovarů více než 20 druhů bakterií, jež mohou člověku škodit. Nejběžnější jsou přitom bakterie rodu Enterococcus a Pseudomonas, které mohou způsobovat infekční onemocnění. Třeba močových cest. Proto je jejich přítomnost nežádoucí. Nebezpečné mikroorganismy, mezi něž ostatně patří také plísně, se přitom nacházejí i na mnoha dalších částech kávovarů.

Problematické mohou být kapslové kávovary, ale také další varianty , ...

Kde všude se vyskytují mikroby?

Mezi nejhorší místa pro hromadění bakterií skutečně patří nádržky na vodu. V nich se může stát potenciálním nebezpečím i filtrovaná nebo balená voda, tedy nejen voda z vodovodu. Problematické bývají i držáky na kapsle či výpusti, ale také vnější povrch kávovaru, zvláště pokud tento přístroj používáte denně. Stačí se knoflíků či rukojeti dotýkat neumytýma rukama a můžete mít zaděláno na komplikace.

Problematické jsou přitom hlavně kávovary v kancelářích, kterých se společně dotýká mnoho rukou a hygiena zde může poněkud váznout. Podle Chucka Gerba, profesora mikrobiologie na Arizonské univerzitě, se dokonce ve většině místností s kávovarem v kancelářích vyskytuje více bakterií než na toaletách. V těchto prostorách byste tedy měli být obzvlášť obezřetní.

Kávovary v kancelářích jsou živnou půdou pro bakterie , ...

Jak přítomnost bakterií eliminovat?

Stačí dodržovat několik jednoduchých zásad. Předně byste v kávovaru neměli nic nechávat. To platí především pro vodu v nádržce, ale třeba také pro vypotřebované kapsle. Odborníci doporučují nádržku vyčistit alespoň jednou týdně. Pozornost byste ovšem měli věnovat celému kávovaru, byť už to nemusí být tak často. Stačí jednou za měsíc až za půl roku. Platí to pro kapslová i další zařízení. Jak kávovar efektivně vyčistit? Obvykle postačí teplá voda, jedlá soda nebo ocet.

„I když je možné, že teplo z vaření kávy může zabít některé mikroby, proč riskovat?" uvedla pro USA Today Lisa Yakas, mluvčí certifikační organizace NSF International. „Myslíme si, že je nejlepší jít ke zdroji a udržovat kávovar čistý.“