Česko jako ostuda Unie. Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny je u nás nejmenší z celé EU
Výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů je v Česku stále jen minimální. Česko se tak ocitlo na chvostu žebříčku, který vede Dánsko se svými 88 % podílu OZE na výrobě elektřiny. Česko stále brzdí legislativa i odmítání výstavby elektráren v referendech.
Přestože podíl obnovitelných zdrojů (OZE) na výrobě elektrické energie celosvětově roste nejen v rozvinutých zemích, lze najít i země, které se podle statistik stále tváří, jako by žádné čisté zdroje neexistovaly. Příkladem může být i Česko, které, navzdory tomu, že podíl OZE na výrobě elektřiny mezi roky 2000–2023 v rámci EU narostl přibližně šestnáctkrát, zvýšilo svůj podíl podle dat serveru Fakta o klimatu jen minimálně.
Nejvyšší podíl obnovitelných zdrojů v celé Evropské unii má v současnosti Dánsko, které za pomoci větru, slunce, vody a biomasy vyrábělo v loňském roce 88 % elektrické energie. Na dalších místech Dánsko následují Rakousko, Portugalsko, Švédsko a Chorvatsko. Všechny uvedené státy totiž mají podíl OZE na výrobě elektřiny přes šedesát procent.
Opačnou stranu žebříčku, která by se dala považovat za ostudnou, pak zaujalo Česko. V tuzemské energetice totiž stále převažují spíše fosilní paliva a jádro. Česko tak vyrábí pouze 15 % své energie z OZE, na čemž má největší podíl biomasa, která tvoří 7 %.
Jen pouhá 4 % tvoří fotovoltaika, která ani po „fotovoltaickém boomu“ v minulých letech ve svých objemech nedohání okolní státy, a to primárně kvůli legislativě, která byla obzvláště k velkým fotovoltaickým elektrárnám velmi přísná.
Další tři procenta do tuzemské výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů pak přidávají vodní elektrárny a jen pouhé jedno procento tvoří energie vyrobená z větru.
V posledním případě je pravděpodobně největším problémem legislativa, která výstavbu větrných elektráren brzdí, a reálně tak povolení nové větrné elektrárny může trvat i více než deset let. Mnohdy navíc o výstavbě těchto strategických projektů probíhá hlasování v místních referendech, která jsou pro starosty závazná a velmi často končí jinak, než by si investoři přáli. Obce, a tedy spíše jejich obyvatelé, tak i přes výrazné přínosy do svých rozpočtů stavbu elektráren na svém území odmítnou.