Nejspíš platíte tisíce korun kvůli protékajícímu wc a nevíte o tom. Levná gumička za 25 Kč vyřeší problém za minutu
Účty za vodu rok od roku rostou a mnoho lidí se diví, proč platí tisíce korun navíc, i když se jejich spotřeba nijak zásadně nezměnila. Na vině však nemusí být jen zdražování vodného a stočného, ani chyba při odečtech. Dalším významným viníkem bývá často protékající záchod. Neviditelný únik může trvat celé měsíce, aniž by si ho domácnost všimla, proto patří k nejzrádnějším příčinám vysokých účtů.
Na rozdíl od kapajícího kohoutku je tento problém těžší odhalit, protože voda odtéká rovnou do mísy a nezanechává žádné slyšitelné ani viditelné stopy. Člověk tak může měsíce nebo roky zbytečně platit za vodu, kterou vůbec nevyužil. Přitom je to závada, kterou lze odstranit během několika minut a za cenu srovnatelnou s jednou kávou v kavárně.
Proč toaleta protéká a jak to zjistit
Nejčastější příčinou protékání je opotřebené těsnění ve splachovacím mechanismu. Po několika letech provozu ztvrdne, popraská nebo se zanese vodním kamenem. Výsledkem je, že přestane správně těsnit a voda neustále pomalu proudí do mísy.
Existují i další možné příčiny. Může to být také špatně nastavený nebo poškozený plovák, který nedokáže zavřít přítok vody včas. Problém může způsobit i zanesený přepadový mechanismus - voda pak přetéká do mísy, protože hladina v nádržce je příliš vysoká. V každém případě jsou to závady, které se postupně zhoršují a nikdy se nevyřeší samy.
Jednoduchý způsob, jak závadu odhalit, je tzv. barvicí test. Do nádržky přidejte několik kapek potravinářského barviva, ideálně výrazné barvy. Pokud se během pěti až deseti minut objeví stejné zabarvení vody v míse, znamená to, že nádržka netěsní. Tento trik je spolehlivý i u velmi slabých úniků, které jinak není možné postřehnout.
Je důležité to řešit hned, protože i slabý únik může denně vyplýtvat litry vody navíc. Pokud je únik velký, může odtéct i 50 litrů denně, tedy přes 18 tisíc litrů ročně. To odpovídá spotřebě malé domácnosti za několik měsíců. Při průměrné ceně vody kolem 140 korun za kubík se účty mohou vyšplhat o několik tisíc korun ročně výš.

Jak to spravit
Za většinou problémů stojí malé těsnění, které se lidově označuje jako gumička. Ve skutečnosti se jedná o pryžový nebo silikonový kroužek či membránu, která je součástí napouštěcího nebo vypouštěcího ventilu. Jejím úkolem je kompletně uzavřít otvor, kudy proudí voda. Jakmile se těsnění opotřebuje, voda začne pomalu, ale nepřetržitě odtékat.
Základní univerzální těsnění lze koupit už od 25 korun, originální díly pak obvykle stojí 50 až 100 korun. Rozdíl v ceně je tedy zanedbatelný ve srovnání s částkami, které protékající toaleta dokáže „sežrat“. I kdyby závada stála domácnost jen 200 korun měsíčně navíc, za rok je to 2400 korun, tedy téměř stonásobek ceny nového těsnění.

Jak těsnění vyměnit a kde ho sehnat
Samotná oprava je jednodušší, než se zdá. Nejprve je nutné zavřít přívod vody do toalety a vyprázdnit nádržku spláchnutím. Poté se sejme víko a vyjme se ventil, v jehož spodní části bývá těsnění umístěno. Staré těsnění se vyjme, okolí se vyčistí od vodního kamene a usazenin a na stejné místo se nasadí nové.
Celý postup trvá obvykle jen několik minut a kromě šroubováku není většinou potřeba žádné speciální nářadí. Pokud si člověk není jistý typem těsnění, je vhodné vzít starý kus do prodejny, aby prodavač pomohl najít přesně odpovídající náhradní díl. Těsnění se prodávají v hobby marketech, specializovaných prodejnách i na internetu. Často se nabízejí celé sady s více typy těsnění, což se hodí mít doma do zásoby.
Výhodou je, že výměna okamžitě odstraní problém, a zároveň prodlouží životnost celého splachovacího mechanismu. Včasná údržba tak docílí úsporu vody a peněz, i méně časté investice do větších oprav.
Protékající toaleta není zanedbatelná závada, jak by se na první pohled mohlo zdát. Trvale zvyšuje účty za vodu, a to i o několik tisíc korun ročně. Kdo se naučí pravidelně kontrolovat své WC a včas měnit opotřebované díly, ušetří tam, kde se zbytečně plýtvá. A v době, kdy je každá kapka cenná, je to krok, který má smysl i z pohledu šetrnosti k životnímu prostředí.