Výzkumníci testují technologii, která by zajistila výrobu elektřiny ze solárních panelů i ve tmě

Výroba elektřiny z fotovoltaických panelů není dnes již nic složitého, ostatně střech, na kterých se objevují fotovoltaické elektrárny nejen v Česku, přibývá ohromným tempem. Fotovoltaika má ale stejně jako jiné zdroje obnovitelné energie i velkou nevýhodu v tom, že nevyrábí energii v noci nebo v době, kdy je zataženo. Belgickým výzkumníkům se ale daří vytvářet nové panely, které by mohly tento problém řešit.

Jisté je, že výzkumníci nejsou schopni energii ze samotných panelů získávat ve tmě to by totiž samozřejmě popíralo i zákony fyziky. Existuje ale další řešení, jak energii přes den získanou využít. V letních měsících je totiž v případě mnoha fotovoltaických elektráren výrazně vyšší výroba elektřiny z panelů, než jakou je možné v místě výroby spotřebovat. Mnoho takových elektráren tak ukládá energii do lithiových baterií, které jsou ale drahé a energii lze v takovém množství jen těžko uložit například na zimní měsíce.

Nové solární panely, které nyní již firma The Solhyd Project pod vedením dvou výzkumníků z Katholieke Universiteit v Lovani testuje by totiž samostatně vyráběly z energie vodík. Ten by oproti současným řešením vznikal přímo v samotné solární jednotce za použití vzduchu a slunečního záření.

Princip samotného fungování by přitom byl jednoduchý, venkovní vzduch, který proudí kolem panelu by byl zachytáván a voda v něm obsažená by se následně přímo v panelu za pomocí slunečního záření štěpila na vodík a kyslík. Kyslík by byl následně uvolněn zpět do ovzduší a vodík potrubím veden ke kompresoru, jež by jej stlačil a uložil do nádrže.

Vodíkové panely Solhyd , The Solhyd...

Uložený vodík je pak možné v zimních měsících bez slunečního svitu, ale i v době, kdy slunce nesvítí využívat pro výrobu elektřiny za pomoci palivového článku nebo pro vytápění ve speciálním kotli na vodík.

Podle společnosti The Solhyd Project dokáže jeden panel, který je v současnosti v testování vyrobit zhruba 250 litrů vodíku za den. Ačkoliv do vývoje se inženýři pustili již v roce 2011, výzkumný projekt nadále pokračuje a panely ještě nejsou komerčně dostupné. Podle odhadů firmy by ale mohly být na trhu už za několik let – v roce 2030.

Zda se projekt nakonec uchytí, ukáže až další testování. Jisté již je, že reálnou výzvou pro vědce bude teprve samotné ukládání vodíku ve velkém množství. To je totiž v současnosti velmi náročné a molekuly vodíku jsou v tomto velmi problematické. Pomoci by ovšem mohlo spojení dalšími technologiemi, které v dílnách vědců vznikají ,jako je v tomto případě například speciální vodíková pasta umožňující ukládání energie do vodíku ve výrazně větší koncentraci, než je tomu u současných baterií.