Větrná energie bez vysokých stožárů, start-up ukázal budoucnost bezemisní energie
Skotský startup ukázal možnou budoucnost větrných elektráren. Ty by díky jeho technologii mohly být umístěny i na místech, kde je v současnosti použití velkých větrných turbín nemožné. Odpadly by navíc potíže s úhynem ptactva a ničením krajiny.
Stanou se obří větrné turbíny, které vyčnívají z krajiny minulostí? Startup Katrick Technologies ze skotského Glasgow ukazuje, že na výrobu bezemisní elektřiny z větru není nutné zabírat obrovské plochy. Jeho šestiúhelníkové turbíny, které vypadají jako včelí plástve jsou totiž výrazně méně prostorově náročné.
Díky nenápadnému vzhledu, ale i velikosti tak není v případě větrných turbín od Katrick Technologies ničit pohled do krajiny, fungovat totiž mohou i ve městech při instalacích na střechy budov a dalších konstrukcí.
„Včelí plástve“, které start-up vytvořil ale nejsou jen jiným druhem tradičních větrných turbín, které vyrábějí elektřinu díky rotaci lopatek. Větrné panely, jak firma své malé elektrárny nazývá, totiž vyrábějí elektřinu oscilací křídel. Každé zařízení má totiž v sobě šestici tunelů s klapkami. Ty přeměňují kinetickou energii větru na mechanické kmity, ze kterých je následně vyráběna elektřina.
Díky tomu, že je tato technologie výrazně prostorově menší, může vyrábět elektřinu i v místech, kde by umístění tradičních větrných elektráren nebylo možné. Oproti standardním větrným turbínám také zvládne výrazně větší rozsah rychlostí, při kterých už musí být z důvodu ochrany standardní turbína zastavena. Stejně tak je možné výrobu zajistit i ve výrazně menších výškách.
Současná technologie, kterou firma otestovala na univerzitě ve Strathclyde ve skotském Glasgow, dokázala vyrábět v průměru 41,1 wattu při rychlosti větru 10,2 m/s (36,72 km/h). Odborníci, kteří na zařízení pracovali přitom očekávali v případě tohoto prototypu výrobu zhruba 25 až 40 W při rychlostí 12 m/s (43,2 km/h) – zařízení tedy už v současnosti předčilo jejich očekávání.
Před týmem jsou nyní ještě další dvě testovací fáze, které by měly simulovat jak přirozené přírodní podmínky, tak i optimalizaci vzhledu a designu tak, aby byla zajištěna co největší výroba. Přestože se nyní výroba z podobného zařízení může zdát jako opravdu malá ve srovnání s konvenčními větrnými turbínami, mohou být podobná zařízení v následujících letech jednou z možností, jak zajistit výrobu obnovitelné energie i v domácnostech a firmách pro okamžité lokální využití a snížení nároků na energii z distribuční sítě.
Podobná zařízení by tak mohla mimo snadné výroby obnovitelné energie přinést i řešení problémů, které jsou s běžnými větrnými turbínami spojené. Mimo rušení krajinného rázu jsou totiž větrné turbíny smrtelnou pastí pro ptactvo. Přestože mají větrné turbíny podle některých studií výrazně menší vliv na úmrtnost ptáků, než se dříve myslelo, uhyne i tak ročně několik stovek tisíc ptáků kvůli střetu s lopatkami větrných turbín.
