Zahrádkáři na něj nedají dopustit. Tenhle plevel nevytrhávejte. Udělá z hlíny luxusní hnojivo

Jakmile menší pěstitelé nebo i větší zemědělci zaslechnou slovo plevel, takřka okamžitě se jim vybaví rostliny, které berou prostor, vodu nebo živiny užitečné části vegetace. Zdaleka ne každá rostlina, která bývá označována jako plevel, ovšem tímto způsobem doopravdy škodí. Na zahradách, loukách i polích roste mnoho rostlin, které pěstitelé často považují za plevel a odstraňují je, přestože ve skutečnosti přinášejí více užitku než škody. Mezi ně patří mimo jiné i rostlina, která dokáže proměnit hlínu ve velmi efektivní hnojivo. 

„Plevel“, který může být ve skutečnosti nesmírně užitečný

Řeč je o jetelu plazivém (Trifolium repens), což je poměrně skromně vypadající vytrvalá rostlina, která spadá do čeledi bobovitých. Jetel plazivý roste přirozeně v mnoha koutech světa – kromě Evropy například v některých částech Kavkazu a Sibiře, v jihozápadní Asii, střední Asii a stejně tak i na území severní Afriky.

Na území České republiky je možné na tuto poměrně nenápadnou rostlinu narazit takřka kdekoli v přírodě i na udržovaných zemědělských plochách či zahradách. 

Jetel plazivý může dorůstat až do výšky 50 centimetrů a je typický svými do běla zbarvenými květy kulotivého tvaru. Ty mohou mít v některých případech mírně narůžovělý odstín a jsou široké přibližně 15 až 25 milimetrů. 

Někteří lidé – především milovníci anglických trávníků – považují tuto rostlinu za plevel. Z toho důvodu ji odstraňují, což však může být velká škoda. Jetel plazivý totiž může pěstitelům posloužit jako skvělý pomocník. Navíc je cenným zdrojem nektaru pro opylovače. 

Jetel plazivý může být nesmírně užitečný. , ...

Kořeny jetele jsou jako továrna na dusík: Žijí totiž v symbióze s prospěšnými bakteriemi

Kořeny jetele plazivého jsou tvořeny drobnými hlízkami. V nich žijí v rámci symbiózy bakterie rodu Rhizobium, které mohou být mimořádně prospěšné. 

Tyto bakterie totiž dokážou přeměnit atmosférický dusík na sloučeniny, které jsou využitelé rostlinami – zejména na amoniak nebo dusičnany. Výsledkem je, že porosty jetele fungují jako živé továrny na produkci dusíku a zároveň jsou jeho zásobárnami.

Odborníci odhadují, že jetel plazivý dokáže vázat přibližně 50 až 150 kilogramů dusíku na hektar ročně. To odpovídá několika desítkám kilogramů průmyslového hnojiva, což rozhodně není zanedbatelné množství.

Jak symbióza mezi jetelem a bakteriemi rodu Rhizobium probíhá?

Celá symbióza mezi jetelem plazivým a bakteriemi rodu Rhizobium funguje zhruba následovně: 

• Bakterie přijímají cukr od jetele plazivého: Ten následně využívají jako stabilní zdroj energie. 
• Na oplátku na sebe vážou dusík ze vzduchu: Část si ponechají, zbytek předají rostlině a do půdy v takové formě, ve které jej rostliny mohou využít. Pro jetel plazivý i ostatní rostliny představuje dusík životně důležitý prvek – je nezbytný například pro růst a tvorbu bílkovin. 

Díky tomu je z pohledu ekologů i pěstitelů jetel plazivý vítaným hostem. V praxi totiž:

• Snižuje potřebu hnojení: Není žádným pěstitelským tajemstvím, že dusík je základem drtivé většiny průmyslových hnojiv. Díky tomu, že jej bakterie rodu Rhizobium dokážou dostat do půdy, pěstitelé nemusí tak často hnojit. Dusík se dostává do půdy mimo jiné i poté, kdy trávu s jetelem posekáte. 
• Poskytuje potravu opylovačům, jako jsou včely a čmeláci: Jetel je skvělým zdrojem nektaru pro různé druhy opylovačů. Opylovači, jako jsou včely nebo čmeláci, jsou zase naprosto klíčovou součástí celého ekosystému. 

Jetel může přilákat opylovače. , ...

Z výše zmíněného tedy jasně vyplývá, že jetel plazivý může být pro zahradníky i zemědělce nesmírně užitečný. Nikdy jej tedy z půdy nevytrhávejte i s kořeny, pokud to není naprosto nezbytné.