Francouzi pracují na recyklovatelných lopatkách větrných turbín
Konsorcium francouzských firem hledá nový způsob jak zvýšit míru recyklace lopatek větrných elektráren po skončení jejich životnosti. Ty v současnosti obsahují pryskyřici a další látky, aby odolaly silnému větru. Právě díky nim jsou ale téměř nerecyklovatelné.
Už dlouho se ví o problému, který představují lopatky větrných turbín po tom co skončí jejich životnost. Díky tomu, že jsou ve většině vyráběny z odolných materiálů kvůli tomu, aby odolaly větrům o velkých sílách se ale stávají nerecyklovatelnými.
Právě větrné turbíny, které jsou vždy ukazovány jako příklad pro budoucnost zelené energetiky se tak stávají zároveň i další ekologickou hrozbou, protože se pořádně neví, kam se dosloužilé lopatky turbín či samotné turbíny uloží po konci jejich životnosti.
Za třicet let by mohlo vzniknout 43 milionů tun odpadu z větrných elektráren
Podle odhadů by navíc právě tento odpad z větrných elektráren, kterým skončila životnost měl do roku 2050 vytvořit až 43 milionů tun odpadu. Tento odpad ale nebude snadno recyklovatelný právě kvůli použitým materiálům. V současnosti jsou tak lopatky rozřezány a uloženy na skládky, což rozhodně není ideální zakončení jejich životního cyklu.
A právě proti tomu jde nyní na ruku konsorcium francouzských výzkumných
institucí sdružených pod projektem ZEBRA (Zero wastE Blade ReseArch –
„výzkum rotorových listů bez odpadu“). To by chtělo brzy dostat na trh
100 procentně recyklovatelné lopatky pro větrné
turbíny.
Díky tomu, že většinu materiálu větrných turbín v současnosti tvoří
ocel, je velká část recyklovatelná. Konsorcium by se tak chtělo zaměřit
na zbývající část, která je právě z pohledu recyklace problematická.
Nahradit by se tak měla současná skleněná vlákna či
pryskyřice.
Obavy z budoucí recyklace netvoří pouze větrné elektrárny
Problémem by mimo recyklace větrných elektráren mohly být v budoucnu i další elektrárny vyrábějící energii bez fosilních paliv a to ty solární. V současnosti už totiž končí životní cyklus i těch vyrobených před dvaceti lety a tak začíná vznikat velké množství odpadu právě z nich.
Podle Mezinárodní agentury pro energii z obnovitelných zdrojů by do roku
2050 mohlo z vysloužilých solárních článků vzniknout až 78 milionů tun odpadů. Jen z tohoto
množství by pak 6 milionů tun tvořilo elektronický
odpad.
