Ekologická katastrofa jménem elektromobil. Současná výroba má stále mnoho stinných stránek
Elektromobily jsou v současnosti považovány za budoucnost osobní dopravy nejen politiky, ale i výrobci automobilů. V současné podobě by se však z některých pohledů mohl elektromobil zdát spíše jako ekologická katastrofa než jako řešení globálních problémů.
Elektromobilita je v posledních letech považována za symbol pokroku a změn v automobilové dopravě směrem k ekologičtější budoucnosti. Vlády po celém světě zavádějí pobídky pro jejich nákup, automobilky investují miliardy do jejich vývoje a média často oslavují jejich potenciál snížit uhlíkovou stopu dopravy. Ale je tento obrázek skutečně tak růžový, jak se zdá? Existuje řada faktorů, které naznačují, že zatímco elektromobily mají potenciál být zelenější alternativou k tradičním spalovacím motorům, skutečnost je složitější.
Výroba baterií jako temná stránka elektromobilů
Jednou z největších výzev spojených s elektromobily je výroba jejich baterií. Lithium-iontové baterie, které jsou v současnosti nejpoužívanější technologií, vyžadují těžbu surovin, jako jsou lithium, kobalt a nikl. Tento proces je energeticky náročný a často probíhá v zemích s nízkými environmentálními standardy. Podle studie organizace Transport & Environment výroba baterií může být zodpovědná za emise až 150 kg CO2 ekvivalentu na kilowatthodinu kapacity baterie. To znamená, že výroba baterie pro elektromobil s dojezdem kolem 400 km může vyprodukovat stejné množství emisí, jako průměrný automobil se spalovacím motorem během několika let provozu .
Navíc, těžba kobaltu a jiných vzácných kovů má často závažné sociální a ekologické dopady. Kobalt se těží především v Demokratické republice Kongo, kde jsou pracovní podmínky nehumánní a těžba kobaltu je spojována s dětskou prací. Tento aspekt těžko zapadá do obrazu elektromobilů jako etické a udržitelné volby.
Dalším důležitým faktorem je, odkud pochází elektřina, kterou elektromobily využívají. Zatímco v zemích, kde je velká část elektřiny vyráběna z obnovitelných zdrojů, jako je například Norsko, mohou být elektromobily velmi nízkoemisní, situace je jiná v zemích závislých na fosilních palivech. V Polsku, kde je velká část elektřiny vyráběna z uhlí, může být elektromobil z hlediska emisí CO2 za celý svůj životní cyklus srovnatelný s moderním dieselem.
To znamená, že přechod na elektromobily nemusí automaticky znamenat snížení emisí skleníkových plynů. Místo toho, aby došlo k eliminaci znečištění, dochází často k jeho přesunu z výfukových trubek automobilů do elektráren, které mohou být stále z velké části závislé na fosilních palivech.
Velmi často opomíjeným problémem je otázka recyklace baterií a jejich životnosti. Lithium-iontové baterie mají omezenou životnost, která se pohybuje mezi 8 až 15 lety, v závislosti na způsobu použití. Co se stane s těmito bateriemi po skončení jejich životnosti? Recyklace baterií je technicky náročná a zatímco existují postupy pro recyklaci některých materiálů, jako je lithium a kobalt, velká část materiálů se stále nedaří účinně recyklovat.
To znamená, že pokud nebude vyřešena otázka efektivní recyklace, hrozí, že elektromobily vytvoří novou formu environmentální zátěže v podobě nevyužitelných odpadů. Toto téma je stále předmětem intenzivního výzkumu a vývoje, ale zatím není jasné, zda bude možné recyklaci baterií do budoucna efektivně řešit. S tím, jak elektromobilů na silnicích přibývá, přibývá i vyřazovaných baterií, které nejsou efektivně recyklovány a vzniká tak další ekologický problém.
Vliv elektromobilů určí až jejich další vývoj
Na druhou stranu, elektromobily mají nepopiratelné výhody v městských oblastech, kde přispívají ke snížení znečištění ovzduší. Ve městech s vysokou hustotou provozu, jako je například Paříž nebo Los Angeles, mohou elektromobily významně přispět ke snížení emisí NOx a pevných částic, které jsou spojovány s respiračními onemocněními. Tyto zdravotní benefity jsou jedním z hlavních důvodů, proč se mnoho měst po celém světě rozhodlo podpořit přechod na elektromobily.
Elektromobily sice nemají výfukové emise, ale jejich pneumatiky a brzdy stále přispívají ke znečištění ovzduší jemnými částicemi. Podle některých studií může být tento problém u elektromobilů dokonce horší než u vozidel se spalovacím motorem. Elektromobily jsou totiž většinou výrazně těžší a tak se jejich pneumatiky výrazně více opotřebovávají.
O tom, zda budou elektromobily další ekologickou katastrofou, která spíše než řešení současných potíží přinese jiné rozhodne pravděpodobně politika, výrobci samotných vozidel ale i vývoj energetiky. V případech, kdy by se na silnice dostávaly pouze elektromobily s nižší spotřebou, jak si to přeje německá organizace a zároveň bylo stále více energie z obnovitelných zdrojů, mohly by být elektromobily výrazně ekologičtější volbou než spalovací motory.
Mnoho stinných stránek elektromobilů by mohly odstranit i nové baterie, na kterých pracují mnohé vědecké týmy po celém světě. Ty by totiž odstranily některé z problematických látek jako je již zmiňovaný kobalt spojený s dětskou prací a dalšími dopady na lokální obyvatelstvo a životní prostředí.
