Přeměřil jsem sousedův živý plot a nestačil se divit. Nakonec uznal chybu a přistoupil ke kompenzaci
Živé ploty plní na zahradě funkci praktickou i estetickou. Kvetoucí druhy navíc přitahují opylovače a promění pozemek v hotový kus přírody uprostřed zástavby. Jenže jednoho dne vám přerostou přes hlavu. A růst nepřestanou.
Když se pan Ladislav s manželkou nastěhoval do vysněného venkovského domku, jejich zahradu od sousedovy oddělovalo jen obyčejné pletivo. Soused se ale jednoho dne rozhodl vysadit těsně u plotu řadu jehličnanů. „Zprvu nám to nevadilo, mysleli jsme si, že jde o nějaké obyčejné túje. Jenomže milé stromky za rok vyrostly o metr, a další sezonu už vrhaly stín na polovinu našeho trávníku, kde se chceme opalovat,“ líčí Ladislav.
Jeho manželka zapátrala na internetu a zjistila, že nejde o túje, ale cypřišovec Leylandův, který roste ďábelskou rychlostí a musí se stříhat několikrát do roka. „Málem jsem omdlel, když jsem se dozvěděl, že tahle hrůza může dorůst dvaceti metrů,“ říká Ladislav. „Cypřišovce se navíc rozpínají i do šířky. Původní pletivo už vůbec není vidět, živý plot souseda nám ukrojil půlmetrový pruh zahrady.“
Co na to zákon
Protože nejde o stavbu, živé ploty nepodléhají stavebnímu zákonu a k jejich výsadbě nepotřebujete povolení obce. Tento fakt vede mnohé majitele domů či chalup k přesvědčení, že si na hranici pozemku mohou vysadit, co chtějí. Ve skutečnosti existují zákonná pravidla i pro vysazování rostlin, málokdo je ale zná.
Sousedé se samozřejmě mohou na výsadbě živého plotu mezi svými pozemky domluvit a následně sdílet náklady na jeho udržování. V praxi to však bývá utopie. Mnohem častěji se stane, že jeden soused něco vysadí a ten druhý si na to stěžuje. Občanský zákoník se sporům snaží předejít následujícím ustanovením:
- Keře a stromy do 3 metrů vzrůstu musejí být vysazeny ve vzdálenosti minimálně 1,5 metru od hranice pozemku.
- Dřeviny vyšší než 3 metry musejí být vysazeny alespoň 3 metry od hranice pozemku.
Konkrétní obce pak mohou mít své vlastní vyhlášky a pravidla ohledně maximální výšky plotu, která by neměla být překročena, i když jde o plot živý. Před výsadbou rostlin na hranici pozemku je proto nutné seznámit se s místními předpisy, aby se předešlo možným konfliktům v budoucnu.
Větve a kořeny
Sousedům nemusí vadit jen stín, ale také větve přesahující do jejich zahrady i prorůstající kořeny, které berou vláhu a živiny jejim vlastním záhonům. Výše uvedený zákonný odstup dřevin od hranice pozemku tedy má své opostatnění. Soused pana Ladislava odstup nedodržel a kdyby se celá záležitost dostala k soudu, mohl by být nakonec donucen živý plot zcela odstranit nebo posunout.
V tomto konkrétním případě nakonec došlo na mimosoudní dohodu, ve které se soused zavázal, že výška plotu nepřekročí 2,5 metru a dřeviny bude pravidelně na vlastní náklady zastřihávat i na straně pana Ladislava.
Proč je domluva lepší než soud
Pokud oba sousedé zachovají chladnou hlavu a rozumně se dohodnou, ušetří si spoustu nervů i peněz. Ne vždy je totiž pochybení jedné strany natolik jednoznačné, aby soud mohl vyřknout verdikt hned během prvního stání. Jestliže byl například živý plot vysazen už před 1. lednem 2014, kdy příslušný zákon o odstupu výsadby od hranice pozemku vešel v platnost, soused žádné pravidlo neporušil. A pokud jste se vy i soused do domů nastěhovali v době, kdy už živý plot tvořil rozhradu mezi pozemky jako pozůstatek po předchozích majitelích, za jeho údržbu ponesete společnou odpovědnost.
Stejně tak nemá smysl stěžovat si na listí a plody, které do vaší zahrady padají ze sousedových stromů. Podle zákona se stávají vaším majetkem a musíte si je uklidit sami. Na druhé straně ale můžete bez sousedova souhlasu ořezat přesahující větve a kořeny, pokud vás obtěžují.
V každém případě se vždy vyplatí výsadbu dřevin na společné hranici předem se sousedy konzultovat. Myslete na to, že kromě výšky a šířky může sousedům způsobit starosti už jen konkrétní vybraný druh. Když se třeba rozhodnete pro jedovatý tis, ptačí zob nebo bobkovišeň, sousedé mohou požadovat jejich odstranění kvůli obavám o zdraví svých dětí či domácích mazlíčků. Racionální komunikace se sousedy je tedy vždy klíčová, ať vám jsou jakkoli nesympatičtí.




























































