Tuzemské vodní přečerpávací elektrárny zvýšily výrobu téměř o čtvrtinu
Tři tuzemské vodní přečerpávací elektrárny zvýšili za první pololetí letošního roku výrobu téměř o tři čtvrtiny oproti roku 2019. Vzrostl i počet jejich startů.
Tři velké tuzemské vodní přečerpávací stanice včetně té asi nejznámější tedy elektrárny Dlouhé stráně zvýšili za minulý rok svou výrobu téměř o čtvrtinu a stoupl i počet jejich „startů“. Vodní přečerpávací elektrárny jsou v současnosti nejefektivnějším úložištěm elektrické energie.
Trojice elektráren provozovaných společností ČEZ tedy Dalešice, Štěchovice II. a Dlouhé stráně dodaly v prvním pololetí letošního roku do rozvodné sítě 650 milionů kWh elektrické energie což bylo zvýšení výroby téměř o čtvrtinu oproti loňskému roku.
Za první pololetí letošního roku se už v „přečerpávačkách“ zvedl i počet takzvaných turbínových startů, tedy těch kdy je elektrárna aktivována a spustí proud vody z horní nádrže na turbíny vyrábějící elektrickou energii. Těchto startů bylo v elektrárnách zaznamenáno 1 781.
Vodní přečerpávací elektrárny jsou kritickou infrastrukturou v případě black-outu
Vodní přečerpávací elektrárny, které fungují na principu čerpání vody do hlavní nádrže umístěné na místech s vyšším převýšením v době kdy je elektrické energie nadbytek a následným vytvářením energie při spádu vody na turbíny v době kdy je naopak energie nedostatek jsou jedním z důležitých systémů pro regulaci výkonu energetické rozvodné sítě. Důležitost těchto elektráren do budoucna nejspíše ještě poroste v souvislosti s růstem obnovitelných zdrojů energie, které ale mají velké výkyvy ve svých dodávkách.
Přečerpávací elektrárny tak fungují jako jakýsi zdroj energie uložený
ve vodě, tedy téměř jako baterie. Jak uvedla v rozhovoru na serveru YouTube předsedkyně Státního úřadu pro jadernou
bezpečnost Dana Drábová, která se energetikou dlouhodobě zabývá:
„přečerpávací elektrárna je jediný způsob, kde elektřinu umíme
opravdu skladovat v nějakém podstatně větším množství“.
Vodní přečerpávací elektrárny jsou také kritickou infrastrukturou
energetiky, jelikož jsou schopné rychle začít dodávat energii v případě
výpadku jiných zdrojů a zabránit tak takzvanému black-outu
energetické rozvodné sítě. Uvedené tři tuzemské elektrárny
tohoto typu jsou schopny v případě takové situace a plného naplnění
nádrží „napumpovat“ do sítě až 5,9 milionu kWh elektrické
energie.
