Ruská agrese a zavření plynových kohoutů může Česko i celou EU paradoxně posílit

Odpojení Polska a Bulharska od dodávek plynu, ale i další výhrůžky zemím, které nezačnou od poloviny května platit za ruský plyn v rublech. Právě to jsou v současnosti jedny z hlavních témat rozhovorů vysokých politických špiček jednotlivých států EU, ale i politiků na úrovni Evropské komise. Ta na svém posledním jednání jasně dala najevo, že platit za plyn v rublech by bylo porušení současných sankcí unie a země sedmadvacítky tak od toho odrazuje.

V případě, že by současná krize eskalovala natolik, že by Gazprom začal jednotlivé státy včetně České republiky od plynu odpojovat může to v krátkodobém horizontu přinést velké problémy pro mnoho velkých výrobních společností, a tím i celou ekonomiku. V delším horizontu ale může správně vyřešená plynová krize paradoxně posílit celou Evropskou unii.

Samotné odpojení od plynu z Ruska by totiž přineslo masivní investice do infrastruktury, značné rozšíření obnovitelných zdrojů energie a vytvoření větší soběstačnosti EU i bez plynu z Ruska. Evropská unie by se tak mohla mnohem rychleji přiblížit k cílům Green Dealu a zároveň by skončilo vydírání ze strany Ruska, které si bere unii jako rukojmí v energetické kri­zi.

Ostatně k odchodu od plynu z Ruska a větší implementaci obnovitelných zdrojů energie jako jsou solární nebo větrné elektrárny či rozšiřování vytápění za pomoci tepelných čerpadel dlouhodobě vyzývají ekologové. Ti také varují před tím, aby místo využití situace k plnění již dříve stanovených ekologických cílů bylo postupováno opačně a došlo tak například k prolomení data ukončení využívání uhlí.

V případě, že se jednotlivé státy, ale i celá Evropská unie současné situace správně chopí, mohla by celá situace Evropskou unii v dlouhodobém měřítku rozhodně posílit.