EnergoZrouti.cz
HLAVNÍ STRÁNKAENERGETICKÁ KRIZEOBNOVITELNÉ ZDROJEELEKTROMOBILITAVODÍK

Green Deal

Green Deal, tedy Česky Zelená dohoda pro Evropu je soubor návrhů, které mají uzpůsobit politiku Evropské unie a unijních států tak, aby bylo docíleno snížení emisí skleníkových plynů a Evropa se do roku 2050 stala klimaticky neutrální

Greendeal
Greendeal
Foto: torstensimon z Pixabay

Obsah

Co je Green Deal?

Evropský Green Deal nebo-li Česky Zelená dohoda pro Evropu je soubor opatření, která mají zajistit snížení emisí skleníkových plynů v Evropské unii prostřednictvím mnoha opatření. Green Deal obsahuje plán včetně vyhodnocených dopadů, který má snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55 % ve srovnání s rokem 1990.

Stejně jako snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 obsahuje Green Deal i cíl přetvořit do roku 2050 Evropu na uhlíkově neutrální, tedy aby byly emise hlavního skleníkového plynu oxidu uhličitého na nule.

Dohoda byla Evropskými orgány představena 11. prosince 2019 a obsahuje velké množství opatření, která mají zajistit splnění emisních cílů. Součástí jsou tak investice do výzkumu a inovací, ochrany přírody ale i transformace ekonomik evropských zemí tak, aby byly dlouhodobě udržitelné i bez dalšího vytěžování přírodního prostředí.

Podle plánu Evropské komise bude pro dosažení cílů Green Dealu v oblasti klimatu a energetiky nutné investovat přibližně 260 miliard eur dodatečných investic do roku 2030. To tvoří zhruba 1,5 % veškerého hrubého domácího produktu (HDP) zemí začleněných v EU. Evropská unie by podle plánu měla v dlouhodobých rozpočtech vyčlenit nejméně 25 % financí na opatření v oblasti klimatu. Další finance má pak poskytnout Evropská investiční banka (EIB).

Balíček „Fit for 55“

Součástí Zelené dohody pro Evropu je i balíček „Fit for 55“, který představila v červenci 2021 předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ten obsahuje nové, ale i upravené legislativní návrhy v oblasti dopravy, energetiky a klimatu, jež mají podpořit snižování emisí skleníkových plynů.

Balíček počítá s tím, že bude rozšířen současný systém emisních povolenek o mnoho dalších oblastí. Jeho součástí by se tak mělo stát i vytápění domácností, které v současnosti tvoří velké množství emisí.

Fit for 55 počítá i s omezením prodeje motorových vozidel se spalovacím motorem na benzín či motorovou naftu. K tomu by podle návrhu mohlo dojít už od roku 2035. Návrh na zákaz spalovacích motorů by měl přinést podporu většího prodeje elektromobilů, které jsou unií z hlediska ekologie podporovány. Právě zákaz spalovacích motorů ale vzbudil největší nevoli a je velmi často kritizován politiky i občany jednotlivých zemí EU.

Infrastruktura pro elektromobily , Michael Fousert...

Fit for 55 rozšiřuje velké množství existující legislativy jako je již zmiňovaný systém emisního obchodování (EU ETS). Mění i směrnici o obnovitelných zdrojích energie, energetické účinnosti, nařízení o využívání půdy či zavádění infrastruktury pro alternativní paliva. Nově balíček stanovuje i evropský akční plán pro lesnictví, zavádí fond sociální politiky a klimatu nebo vytváří návrh nařízení o udržitelné letecké a námořní dopravě.

Kritika Green Dealu

Mnohá z opatření, ale i samotný Green Deal jsou velmi často terčem kritiky politiků, ale rozpor budí i mezi občany. Některé případy kritiky Green Dealu jsou ale vytvářeny kvůli nedostatečným či zkresleným informacím, jež se objevují v médiích, ale šíří je i někteří politici.

Příkladem tak může být informace o zákazu topení plynovými kotli v domácnostech do roku 2040, které nejen v tuzemských médiích vytvořily vlnu paniky. Ta ale byla v tomto případě neopodstatněná, informace o zákazu totiž byla jen vytržená z kontextu celé zprávy Evropské unie. Ta totiž podle zástupců Českého plynárenského svazu (ČPS) žádné nařízení o zákazu neobsahuje.

„Bohužel se krátce po zveřejnění těchto rozsáhlých materiálů objevila v některých médiích informace, že Evropská komise mimo jiné navrhuje zákaz topení zemním plynem v budovách od roku 2040. Toto musíme zásadně dementovat. Takové ustanovení návrh podle našeho názoru a názoru našich členů v žádném případě neobsahuje,“ řekla Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka ČPS, a dodala: „Balíček poskytuje jednotlivým členským státům pouze právní rámec toto rozhodnutí učinit v rámci tzv. Národních plánů na renovaci budov. Nejde tedy o návrh plošného zákazu napříč EU.“

Kritikem Green Dealu je i prezident České republiky Miloš Zeman. Ten ve svém vánočním projevu, který byl odvysílán v neděli 26. 12. 2021 uvedl, že by se Česká republika měla z Green Dealu vyvázat. To ale následně kritizovalo velké množství politiků včetně bývalého premiéra Andreje Babiše, ten uvedl, že z Green Dealu se vyvázat nedá.

Vánoční projev prezidenta Miloše Zemana

Poněkud mírnější byla v prosinci 2019 ke Green Dealu jedna z největších ekologických organizací na světě – Greenpeace. Ta uvedla, že dohoda sice míří správným směrem, ale sama o sobě stačit nebude.

„Pokud má představený plán naplnit cíle Pařížské dohody, měl by být daleko ambicióznějsí. Do roku 2040 bychom v Evropské unii měli snížit emise o 65 % oproti roku 1990 a zároveň uhlíkové neutrality dosáhnout již v roce 2040. Ovšem takový cíl se jen těžko debatuje v zemi, jejíž premiér do poslední chvíle vyhrožuje svým evropským partnerům, že zablokuje i plán uhlíkové neutrality 2050, tedy o deset let později, než by bylo třeba,“ uvedla tehdy organizace Greenpeace na svých webových stránkách.

Prvky a nástroje Green Dealu

Součástí Green Dealu je velké množství prvků, které mají přinést široké spektrum změn v mnoha oblastech ekonomiky tak, aby mohlo dojít k rychlému snižování emisí skleníkových plynů v Evropských ekonomikách.

  • V oblasti snížení znečištění by tak měla být více soustředěna pozornost na normy kvality ovzduší, lepší by měly být i reakce, ale hlavně předcházení velkým haváriím, které znečišťují ovzduší i životní prostředí. Snížit by se mělo i znečištění pocházející z velkých průmyslových areálů. Zelená dohoda ale reaguje i na stále se zvětšující množství mikroplastů v životním prostředí včetně vody a potravin.
  • V oblasti dopravy a mobility má dojít k další podpoře ekologických způsobů dopravy jak na silnici, tak i v námořní a letecké dopravě. EU chce také ukončit dotace na fosilní paliva a podpořit výstavbu jednoho milionu nabíjecích stanic pro elektromobily do roku 2025.

Vyšší rozmanitost v zemědělství , Pixabay

  • V oblasti ochrany biodiverzity má dojít k obnovení přirozených toků řek či potoků a to v rozsahu až 25 tisíc kilometrů. Až o polovinu má být do roku 2030 sníženo množství pesticidů využívaných v zemědělství. Hlavním cílem v oblasti ochrany biodiverzity má být ale vysazení 3 miliard stromů, které by měly pomoci s udržením půdy, podpořit lokální klimatické podmínky i redukovat emise oxidu uhličitého.
  • V oblasti energetiky mají být stále více prosazovány obnovitelné zdroje energie jakými je ta větrná, fotovoltaická, přílivová, vodní ale i další. Oproti tomu dojde k uzavírání uhelných elektráren a konci využívání uhlí jako energetického zdroje. Stále více by se měly propojovat také energetické soustavy tak, aby mohla Evropa využít lepší kooperaci v oblasti nestálých obnovitelných zdrojů.



Pondělník.

Přehled aktuálního dění každé pondělní ráno ve vaší schránce.



Témata



Krajské zprávy