Přepsali dům na vnuka výměnou za pomoc ve stáří. Kvůli chybějící doložce ve smlouvě ale do roka skončili v domově důchodců
Zákon seniorům umožňuje podepsat takzvanou smlouvu o výměnku, a to nejen s příbuzným, ale i jakoukoliv jinou osobou. Jedná se o naprosto legitimní nástroj, který může oběma stranám přinést poměrně značné výhody.
Zatímco senior může získat jistotu, že se o něj v budoucnosti někdo postará a bude mít střechu nad hlavou, protější smluvní straně obvykle připadá hodnotná nemovitost. Aby však byla smlouva vyhovující pro obě strany a po jejím podpisu nevznikaly zbytečné komplikace, je nezbytné zajistit, aby byla sepsána řádně – tedy v souladu s platnými legislativními předpisy i zájmem obou zúčastněných stran, jako je tomu i u jiných důležitých dokumentů. Maximálně obezřetná by měla být především fyzická osoba, která má v plánu vyměnit svou nemovitost za budoucí péči. S tímto legislativním opatřením se totiž pojí nemalý háček, kterého může protější strana teoreticky zneužít. Bohužel jsou známé i příklady z praxe, kdy se tak skutečně stalo.
Na první pohled podepsali výhodnou smlouvu, nakonec jim zbyly oči pro pláč
„Před několika lety jsme s vnukem podepsali smlouvu o výměnku, kterou sám připravil. Jelikož se jedná o vlastní rodinu, ani nás s manželem nenapadlo, že by se měl pokoušet o nějaký podraz. Bohužel jsme však situaci značně podcenili. Nevěděli jsme, že ve smlouvě musí být jasně definována protislužba, kterou výměnkář poskytuje na oplátku. Vnuk toho využil a napsal do smlouvy jen několik základních povinností, jako je například občasná pomoc s úklidem či zajištění ošacení. To jsme zjistili až zhruba po půl roce, kdy jsme bohužel s manželem postupně onemocněli a nedokázali se o sebe navzájem postarat. Když jsme se obrátili na vnuka, aby nám pomohl s chodem celé domácnosti, odkázal na chybějící doložku, která by mu tuto povinnost v plném rozsahu udělovala. Neuplynul ani rok a skončili jsme v domově důchodců. Nyní nemáme ani svůj dům, ani vnukovu péči,“ podělila se o svou zkušenost čtenářka, která si vzhledem k povaze věci přála zůstat anonymní.
Právní vymezení: Jaký je princip výměnku a jaké zákony se mu věnují?
Smlouva o výměnku je popsána především v občanském zákoníku, tedy v zákoně č. 89/20102 Sb. Zmínky o něm můžete najít konkrétně v § 2707 až § 2715. Jde o oddíl druhý, který je výslovně věnován právě tomuto legislativnímu opatření.
Základní princip smlouvy o výměnku spočívá v tom, že fyzická osoba převede vlastnické právo rodinného domu nebo bytu na nového majitele (takzvaného výměnkáře). Ten se zavazuje k tomu, že protistraně poskytne protihodnotu – může jít například o příslib budoucí péče nebo umožnění dožití v nabyté nemovitosti.
„Smlouvou o výměnku si vlastník nemovité věci vymiňuje v souvislosti s jejím převodem pro sebe nebo pro třetí osobu požitky, úkony nebo práva sloužící k zaopatření na dobu života, nebo na dobu určitou a nabyvatel nemovité věci se zavazuje zaopatření poskytnout. Není-li stanoveno nebo ujednáno jinak, rozhoduje pro obsah práv výměnkáře místní zvyklost,“ praví úvodní odstavec § 2707 občanského zákoníku.
Jak smlouva o výměnku funguje v praxi?
V praxi tuto legislativní možnost využívají především starší lidé, kteří si podepsáním smlouvy o výměnku mohou zajistit poklidné stáří. Tuto smlouvu podepisují zpravidla s příbuznými, přičemž nejčastěji se jedná o přímé potomky.
Nejedná se však o pravidlo, protože zákon je v tomto směru velmi volný – smlouvu o výměnku je možné uzavřít s jakoukoliv jinou fyzickou a dokonce i právnickou osobou. Výměnkářem tak může být například soused, důvěrný přítel nebo například společnost, ve které byla protistrana zaměstnaná.
Z čeho mohou v praxi pramenit problémy?
Problematická je zejména skutečnost, že ačkoliv se smlouva o výměnku vždy pojí s „protislužbou“ ve formě zaopatření, tento pojem není zákonem jasně definován. Teprve ve smlouvě musí být uvedeno, co se v daném případě rozumí zaopatřením. Může se jednat o kompletní péči i právo na dožití v poskytované nemovitosti, nicméně nemusí tomu tak být vždy.
Proto je naprosto nezbytné ve smlouvě vyjmenovat, k čemu přesně se záminkář zavazuje. Jen tak je po něm případně možné vymáhat plnění morálních povinností, případně odvolat dar pro nevděk, což je ovšem velmi složité. Soudy v případě odvolání daru pečlivě posuzují každý případ, přičemž neplnění základních morálních povinností nemusí být legitimním důvodem k odvolání daru. Tím je ze zákona spíše hrubá nedbalost.
V opačném případě se může stát, že jakmile bude senior požadovat například odvoz k lékaři, protější straně nenáleží povinnost jej zajistit. To platí i o jakékoliv jiné činnosti. Ústní dohoda přitom není dostatečná.
Pokud si chcete zajistit kompletní péči ze strany výměnkáře, je třeba to ve smlouvě uvést.
, Shutterstock....
Ještě výraznější komplikace pak mohou vzniknout ve chvíli, kdy fyzická osoba podepíše smlouvu o výměnku s nedůvěryhodnou osobou. Podvodníci bohužel zneužívají skutečnosti, že podmínky pro uzavření této smlouvy jsou poměrně volné a výměnkářem nemusí být rodinný příslušník.





Sledovat v Google Zprávách























































