Není to trdelník ani svíčková: Tuto českou dobrotu za 20 korun cizinci považují za nejlepší jídlo na světě
Cizincům přijíždějícím do České republiky jsou většinou známá dvě tuzemská jídla – svíčková a trdelník. Nicméně to zdaleka není jediný gastronomický poklad, který na našem území turisté mohou ochutnat. Dosud zdánlivě málo známá sladká pochoutka na sebe pomalu, ale jistě začíná strhávat zaslouženou pozornost.
A nutno říct, že po právu. Sladká dobrota láká nejen na nízkou pořizovací cenu, ale také na svoji dlouhou a barvitou historii a především na báječnou chuť. Ne nadarmo můžete po různých cestovatelských fórech nalézt samé ódy, které se na tutu sladkost pějí. Vesměs všechny se nesou v duchu tvrzení, že nejlepší české jídlo na světě stojí 20 Kč a Češi pro něj mají velmi poetické označení – říkají mu trubička.
Sladké hořické legendy
Tou onou zmiňovanou trubičkou samozřejmě není nic jiného než klasická, nám velmi dobře známá hořická trubička. Její historie je přitom velmi zajímavá a protkaná legendami sahajícími až do roku 1812. Podle nich zachránila jistá paní Líčková, toho času bytem v Hořicích, život ruskému vojákovi, jehož armáda (respektive její zbytky) se pohybovaly v okolí Hořic po neúspěšném tažení Napoleona do Ruska. Pravděpodobně se jednalo o samotného Napoleonova kuchaře, který na znamení díků za pomoc svěřil paní Líčkové recept na oblíbenou císařovu pochoutku.
Ta s receptem začala různě experimentovat a zvídavé dotazy na recepturu na sebe nenechaly dlouho čekat. Nicméně paní Líčková ji prozradit nechtěla, až její dcera začala okolní domy obcházet a trubičky vlastnoručně vyrábět. Tak se zrodil zajímavý fenomén v podobě nové živnosti místními označované jako „trubičková bába“.
Zlom přišel v roce 1879, kdy si na třetí hospodářsko-průmyslové výstavě trubiček všiml cukrář Karel Kofránek. Seznámil se s jejich vystavovatelkou, majitelkou rodinného receptu, Barborou Dmychovou, do roka se z nich stal manželský pár a výrobě trubiček ve velkém nestálo v cestě vůbec nic. Staly se oblíbenou pochoutkou nejen po celém Rakousku-Uhersku, ale také v Německu, Anglii, Francii, Turecku nebo USA. Opakovaně si je dokonce objednával rakouský konzulát v čínské Šanghaji.
(Ne)veselá moderní etapa
Firmě se nakonec stal osudným až nástup komunistů k moci v roce 1948. Všechny hořické závody o rok později zanikly a výroba byla soustředěna do dvou znárodněných podniků pod názvem Závod Hořice národní podnik Pardubický perník.
O něco radostnější etapa čekala závod po sametové revoluci v roce 1989. Tehdy v Hořicích vzniklo hned několik soukromých firem zabývajících se výrobou hořických trubiček. V roce 2002 se osm z nich spojilo do Sdružení výrobců hořických trubiček a o pět let později společně získali chráněné zeměpisné označení Evropské unie. Na název „hořické trubičky“ tak žádná ze společností nemá výhradní právo, nicméně vyrábět se mohou opravdu pouze v Hořicích a přilehlém okolí.
Jak se hořické trubičky vyrábějí
Na první pohled vypadá trubička a její výroba velmi jednoduše, zdání ale klame. Jejím základem je těsto z mouky, mléka, žloutků a cukru. Vyválí se do tenkých oplatek a posléze se peče na speciálních plotnách. Ihned po upečení se rychle stočí pomocí dřevěné tyče. Takto se nechá vychladnout a přichází na řadu plnění.
Tradiční volbou bývá kakaový, vanilkový nebo skořicový krém. Narazit však můžete rovněž na oříškové či čokoládové příchutě. Hořické trubičky získávají své věrné obdivovatele zejména proto, že jsou dokonalou kombinací křehkého těsta s jemným krémem, což má za následek jejich bohatou, ale přitom jemnou chuť.
V současné době se výroba trubiček značně zmodernizovala, řada výrobců ovšem stále klade důraz na velký podíl ruční práce. Upečení, zrání a stočení na horké plotně do tvaru trubičky mají v rukou zaměstnanci, ne stroje. Těm se přenechalo pouze plnění a balení.
Alternativa v podobě ovocných trubiček
Vedle klasické hořické trubičky se ve firmách začínají věnovat také dalším alternativám. Oblíbenou volbou jsou například různé ovocné tyčinky, které se často vyrábějí z datlí, kokosu a přidruženého ovoce. Jejich velkou devízou je především absence lepku, éček a přidaného cukru. Takto si můžete k nákupu klasických trubiček přihodit například malinovou nebo kešu-mangovou raw tyčinku.
Proč jsou hořické trubičky tak oblíbené
Zejména proto, že se jedná o lehkou sladkou dobrotu, která stojí pár korun, ale udělá velkou radost. Jemnou oplatku doplňuje lahodný krém a v dobrém vás tato skvěle namíchaná kombinace nutí jíst jednu trubičku za druhou. Navíc se z hořické trubičky díky její skladnosti stává ideální suvenýr, který se dá sehnat i mimo území Hořic.