Německu hrozí kvůli fotovoltaikám „solární infarkt“, varuje šéf jednoho z dodavatelů

Německu hrozí podle šéfa norimberského dodavatele energií N-Ergie Maika Rendera kvůli stále rostoucímu počtu fotovoltaických instalací „solární infarkt“. Fotovoltaických elektráren, včetně menších balkonových systémů, v Německu za poslední měsíce přibylo tolik, že energie z nich vytváří obrovské přebytky. Tyto přebytky v některých dnech nejen způsobují záporné ceny elektřiny, ale také představují problém pro energetickou soustavu. Podle Rendera by proto mělo v některých oblastech dojít k omezování nových instalací.

Nejen podle šéfa N-Ergie ale i dalších odborníků není hlavním problémem samotná výroba elektřiny, ale spíše její distribuce a skladování. Výroba solární energie roste rychle, přičemž kapacita bateriových systémů a další infrastruktura zaostává. Během slunečných dnů může vznikat více energie, než po jaké je poptávka, což způsobuje přetížení rozvodné sítě. Tento fenomén se projevuje zejména v oblastech s vysokou hustotou solárních panelů a slabou infrastrukturou, která není schopna přebytečnou elektřinu využít nebo ji přenést do jiných regionů.

Německo se v posledních letech stalo lídrem v oblasti fotovoltaiky, ale tento úspěch s sebou přináší i nové výzvy. Jak popisuje generální ředitel zmíněné společnosti, za určitých okolností, zejména v letních měsících, dochází k situacím, kdy je v síti přebytek elektřiny, ale chybí efektivní způsob, jak ji zužitkovat nebo uchovat pro pozdější využití. Tento přetlak může dokonce vést k výpadkům a poruchám, pokud nebudou přijata opatření k posílení infrastruktury.

Jedním z největších problémů, na který odborníci dlouhodobě upozorňují, je nedostatek flexibility v současné elektrické síti. V tradičním energetickém systému byla výroba elektřiny vázána na poptávku – elektrárny vyráběly tolik energie, kolik bylo potřeba. Fotovoltaické systémy však dodávají elektřinu do sítě, kdykoli svítí slunce, což znamená, že výroba ne vždy odpovídá okamžité spotřebě.

Tento nesoulad vytváří tlak na provozovatele distribučních sítí. Když jsou panely v provozu naplno, přetéká elektřina do rozvodné sítě, ale jakmile oblačnost sníží výkon, dochází k prudkým poklesům dodávky. Takové výkyvy mohou způsobit destabilizaci sítě, pokud nejsou dostatečně rychle vyváženy jinými zdroji energie nebo systémy skladování.

Možností jak stále více problémovou situaci řešit je přitom několik. Jednou z nich je další rozvoj bateriových úložišť, která by umožnila uchovávat přebytečnou energii z fotovoltaiky a uvolňovat ji v době vyšší poptávky nebo nižší výroby. Tato technologie však ještě nedosáhla potřebné úrovně pro masové nasazení, zejména kvůli vysokým nákladům a omezené kapacitě.

Dalším řešením je digitalizace sítě a zavedení inteligentních systémů řízení, které by dokázaly lépe předpovídat výkyvy ve výrobě a spotřebě a automaticky regulovat toky energie. Taková modernizace by umožnila rychlejší a efektivnější přenos energie z oblastí s přebytkem do oblastí, kde je poptávka. Prozatím však tyto technologie nejsou implementovány v dostatečné míře a stále se spoléháme na tradiční metody distribuce, které nejsou pro současné potřeby ideální.

Problémů si je přitom vědoma i německá vláda, která nyní usiluje o zrychlení modernizace infrastruktury. Plánuje se zvýšení investic do bateriových systémů, stejně jako do výstavby nových přenosových vedení. I přesto však zůstává otázkou, zda se podaří tempo růstu solární energie sladit s rozvojem infrastruktury.

Zároveň se diskutuje o nutnosti zvýšení spolupráce mezi regionálními a národními orgány při plánování rozvoje energetických sítí. Některé části Německa jsou totiž silně závislé na fotovoltaických systémech, zatímco jiné oblasti mají zcela jiné energetické potřeby a strukturu výroby.