Lékaři varují: To, co dáváme na chleba, je při špatném skladování jedovaté jako arsen
Pro mnoho lidí je chléb každodenní samozřejmostí. Dopřáváme si jej k snídani, svačině a často i k večeři. Lékaři ale upozorňují, že to, co si na něj mažeme nebo pokládáme, může být při špatném skladování škodlivé.
Odborníci opakovaně zdůrazňují, že zdánlivé maličkosti v našem jídelníčku často rozhodují o tom, jak se cítíme a jaké zdravotní riziko nám hrozí. Nemusí totiž nutně jít jen o samotnou surovinu, ale i prostředí, ve kterém ji uchováváme.
Není máslo jako máslo
Většina lidí jako základní vrstvu obloženého chleba volí klasické máslo. Tato surovina však obsahuje velké množství tuku, které je citlivé na světlo, teplo a kyslík. Správné podmínky skladování proto hrají zásadní roli v tom, zda máslo vydrží určitou dobu čerstvé, nebo začne žluknout.
Při nevhodném skladování totiž u másla dochází k postupné oxidaci tuků. Výsledkem je proces nazývaný žluknutí, kdy vznikají volné radikály a rozkladné produkty. Tyto látky nejen zhoršují chuť a vůni másla, ale také mohou zatěžovat játra a cévy. Tato surovina je zároveň vystavena častému otevírání a dotýkání se nožem, kterým zároveň mažeme pečivo. Pokud se do másla opakovaně zanášejí zbytky jiných potravin, přirozeně to urychluje jeho kažení a růst mikroorganismů.
Proto je na místě máslo skladovat správně v lednici, ideálně ve speciální uzavíratelné nádobě. Doporučuje se jej spotřebovat nejlépe do 2–3 týdnů od otevření balení.
Pozor na plíseň na sýrech
Nejrůznější sýry patří mezi nejčastější potraviny, které si dáváme na chleba. U této konkrétní suroviny si přitom řada lidí myslí, že trocha plísně na povrchu nevadí – prostě ji odkrojí a zbytek snědí. Jenže realita je složitější.
Existují určité plísně, které jsou součástí výroby sýrů (například nivy nebo gorgonzoly). Ty jsou bezpečné a žádoucí. Pokud se ale na obyčejném sýru objeví nechtěná plíseň, jedná se o zcela jiný druh mikroorganismů. Laická veřejnost se však mnohdy domnívá, že se jedná o jedno a to samé a že konzumace takového sýru ničemu nevadí.
Tato plíseň ale přirozeně vzniká při špatném skladování. Často produkuje mykotoxiny, mezi nimi i obávané aflatoxiny, které mají karcinogenní účinky a jsou přirovnávány k jedům typu arsenu. Je navíc důležité zdůraznit, že se tyto toxiny nemusí omezovat jen na viditelný kousek plísně, ale prorůstají do celé potraviny. Pouhé odkrojení plesnivé části sýru proto nestačí.
I tolik oblíbené sýry si proto zaslouží správné skladovací podmínky a včasné spotřebování. V opačném případě můžete riskovat své zdraví. Tyto potraviny uchovávejte v chladničce, nejlépe v uzavíratelné nádobě, abyste omezili vlhkost a kontakt se vzduchem. Jakmile se objeví nechtěná plíseň, měl by sýr okamžitě putovat do koše.
Pomazánky a paštiky spotřebujte co nejrychleji
U Čechů jsou pomazánky a paštiky velmi populární. Stačí je jen namazat na chleba a rázem máte na světě chutnou a vydatnou svačinu nebo večeři. I v tomto ohledu je však třeba dávat pozor na vhodné podmínky pro jejich skladování.
Týká se to zejména paštik a rybičkových pomazánek, které jsou obecně bohaté na bílkoviny a tuky. Vzhledem k tomu se jedná o ideální živnou půdu pro růst bakterií. Pokud tuto surovinu otevřete, měli byste ji podle odborníků spotřebovat během 1–2 dnů. Při delším skladování totiž hrozí množení bakterií a vznik toxinů.
Největší hrozbou je v tomto případě botulotoxin – jeden z nejsilnějších známých jedů, jehož sílu lze rovněž přirovnat k arsenu. Nebezpečí otravy nahrává i to, že kontaminované potraviny s tímto jedem nemají změněnou chuť ani vůni. Vzhledem k tomu je rozhodně na místě dbát na prevenci. Preventivně vždy vyřaďte paštiky nebo pomazánky, u kterých je obal poškozený nebo nafouklý. Riziko botulotoxinu se přitom týká spíše domácích produktů, kupované procházejí poměrně přísnou kontrolou.