Benzín a nafta budou dražší až o 15 korun. Politici to lidem nechtějí sdělovat, říká ekonom
Benzín a naftu čeká v příštích letech výrazné zdražování. Nárůst oproti současnosti by přitom podle ekonoma mohl být až 15 korun za litr. Politici to podle jeho vyjádření bojí veřejnosti sdělovat.
Paliva na čerpacích stanicích by v příštích letech mohla kvůli politice takzvaného Green Dealu, kterým chce EU snížit emise produkovaných skleníkových plynů a tím zpomalit globální změnu klimatu, výrazně zdražit. Takové zdražení by přitom například podle serveru Euractiv mohlo dosáhnout až 15 korun na litr.
Informace, kterou ve svém článku přinesl i tuzemský ekonom Lukáš Kovanda, zaskočila mnoho motoristů. Po výrazném množství útoků na něj na sociálních sítích ale nyní svůj výrok obhajuje.
„To, že se politici bojí tuto základní logiku Green Dealu a její praktické dopady veřejnosti sdělovat, neznamená, že má mlčet ekonomický analytik. Je to jeho práce,“ napsal Kovanda na svém účtu na sociální síti X.
Jízda vozem se spalovacím motorem by tak měla v příštích letech kvůli Green Dealu zdražovat, jelikož dojde k plnému zohlednění jejich nákladů, včetně všech externalit. Těmi je přitom podle Kovandy přímo podstata Green Dealu, tedy emise, které poškozují životní prostředí. Právě za ně by totiž motoristé měli nést náklady.
Zvýšení samotných cen pohonných hmot by pak mělo přijít skrze emisní povolenky, jejichž cena se k současné ceně benzínu nebo nafty připočte.
Proč vyvolává takový údiv, že pohonné hmoty mají zdražit o 10 až 15 Kč/l, aby byly plněny emisní cíle Green Dealu?
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) July 16, 2024
Podle logiky Green Dealu v současnosti motoristé vypouštějí emise, které poškozují životní prostředí, aniž by plně nesli náklady s tímto poškozováním spojené.… pic.twitter.com/hmQk669pZT
To pak ve výsledku zvýší cenu paliv o 10 – 15 Kč na litr. V takové podobě lze očekávat výrazné zdražení i v dalších sektorech, které by musely vysokým nákladům na paliva čelit.
Green Deal je už od začátku terčem sporů
Green Deal, oficiálně známý jako Zelená dohoda pro Evropu, je ambiciózní plán Evropské unie, který má za cíl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Tento plán zahrnuje široké spektrum opatření zaměřených na snížení emisí skleníkových plynů, podporu obnovitelných zdrojů energie, zlepšení energetické účinnosti a ochranu biodiverzity. Green Deal se ale rovněž zaměřuje na spravedlivou transformaci evropského hospodářství a společnosti, aby byly připraveny na výzvy spojené s klimatickou změnou.
Green Deal je předmětem mnoha sporů hned z několika důvodů:
- průmyslová odvětví a podniky se obávají negativních dopadů na jejich ekonomiku a zisky, což vede k odporu vůči některým opatřením
- politické strany a lídři mají odlišné názory na to, jakým způsobem a jak rychle by měla probíhat transformace na zelenou ekonomiku
- různé členské státy EU mají rozdílné ekonomické situace a priority, což komplikuje dosažení jednotného přístupu k implementaci Green Dealu
- občané a podniky se obávají zvýšených nákladů na energii a zboží v důsledku nových regulací a daní spojených s Green Dealem
