Nejčastějším sporem mezi sousedy bývá živý plot. Zákon přitom jasně říká, kdo se o něj musí starat

V případě sousedů však může být obyčejný živý plot předmětem konfliktů. Lidé totiž často řeší, komu v takové situaci připadá povinnost o něj pečovat. V praxi se však ukazuje i to, že někteří lidé mají tendenci si na přítomnost živého plotu stěžovat a jednoduše s ním nesouhlasí. Následné řešení takových situací může být značně nepříjemné. 

Jaké podmínky je třeba u živého plotu splnit

Pokud si chcete mezi vaším a sousedním pozemkem vysadit živý plot, je nutné splnit základní podmínky, které stanovuje občanský zákoník. Podle něj lze stromy, které mohou kdykoliv v budoucnu přesáhnout výšku 3 metry, vysadit ve vzdálenosti minimálně 3 metry od hranice pozemku. U nižších stromů a keřů pak platí vzdálenost 1,5 metru od hranice pozemku. 

Pokud se pozemky nacházejí vedle sebe a sousedé chtějí vybudovat živý plot mezi nimi, hraje klíčovou roli to, na čí pozemek bude plot umístěn. V ideálním případě se staví na hranici parcel. To však automaticky neznamená, že náklady ponesou oba sousedé rovným dílem.

Stavební zákon ani občanský zákoník totiž nestanovují konkrétní povinnost, aby sousedé plot stavěli společně. Pokud se na jeho výstavbě dohodnou, mohou si náklady rozdělit. Bez souhlasu druhé strany ale plot přímo na hranici stavět nelze a majitel živého plotu jej musí posunout výhradně na svůj pozemek. V takovém případě se o něj samozřejmě musí také sám starat. Pokud živý plot stojí přesně na hranici dvou pozemků, je otázka péče o něj spíše záležitostí domluvy mezi sousedy. 

O živý plot má pečovat jeho majitel , ...

Jak zjistit, kde se nachází hranice pozemků

U některých parcel může být obtížné rozpoznat, kde přesně se nachází hranice mezi dvěma pozemky a komu tedy ve skutečnosti živý plot patří. V takovém případě je namístě nahlédnout do katastru nemovitostí, případně se podívat do geometrického plánu. Dále lze požádat o vytyčení hranice geodetem, kdy dojde k přesnému zaměření pozemků. Kromě toho máte možnost se pídit po tom, kdo plot postavil a zda existuje nějaká dohoda o jeho společném vlastnictví a údržbě. 

Co když živý plot zasahuje na váš pozemek

Pokud vám živý plot sám o sobě nevadí, ale jednotlivé větve zasahují na váš pozemek, je vhodné se nejprve obrátit na vlastníka plotu. Ten by měl v přiměřené době provést patřičný zásah. Pokud tak neučiní, můžete větve ostříhat sami (ale pouze tu část, která na váš pozemek zasahuje). Ideální je také tento zásah provádět ve vhodném ročním období. 

Případné spory je vždy vhodné řešit domluvou , ...

Živý plot může být předmětem sporů

Kromě samotné péče o živý plot mohou sousedé řešit řadu dalších záležitostí. Často se lze setkat například se situací, kdy soused postaví nebo změní plot bez souhlasu druhé strany. V této souvislosti bývá často diskutováno i to, že druhému sousedovi vadí vzhled, barva nebo celkový typ konstrukce. Sousedé se do sporů mohou dostat rovněž kvůli tomu, že část plotu zasahuje na cizí pozemek, aniž by k tomu existoval právní důvod.

Ve všech zmíněných případech je jednoznačně na místě nejprve zkusit celou záležitost vyřešit v klidu a dohodou. Přece jen sousedské vztahy mají dlouhodobý charakter a právní spor by proto měl být až poslední možností. 

Pokud se se sousedem domluvit nedokážete a celá situace narušuje vaše práva, máte dvě možnosti. V případě, že stavba plotu porušuje stavební zákon, ohrožuje bezpečnost nebo veřejný zájem, můžete se obrátit na stavební úřad. Pokud řešíte spíše vlastnictví plotu, došlo k neoprávněné výstavbě nebo přestavbě plotu, nebo chcete vymáhat náhradu škody, je třeba se obrátit na právníka a soud.