Vědci varují před „poroučením větru a dešti“ v rámci klimatické krize

Nejen elektromobilita, obnovitelné zdroje energie nebo vysávání oxidu uhličitého ze vzduchu zkouší firmy a vědci jako řešení globální klimatické krize. Jedním ze způsobů, jak chtějí někteří odborníci pomoci ochránit globální klima je takzvané solární geoinženýrství. Jednoduše řečeno snížení intenzity slunečního záření, které dopadá na zemi. Podle desítek vědců, kteří nyní vytvořili společné prohlášení by to ale mohlo přinést ještě větší potíže než samotná změna klimatu.

Blokování slunečních paprsků může být nebezpečné

Snahy o ovlivnění klimatu přitom nejsou nic nového. Už desítky let zpět zkoušely skupiny vědců ovlivnit atmosféru tak, aby bylo dosaženo zvýšení množství srážek. To mělo přispět hlavně k zavlažení míst, kde byla dlouhodobě sucha, která škodila zemědělství.

Pojem solárního geoinženýrství se ale používá hlavně v případech, kdy jde o manipulaci s intenzitou slunečního záření, které na planetě ovlivňuje velké množství přírodních procesů. Jedním z těchto procesů by pak částečně mohla být označena i změna klimatu, která jak víme probíhá jak samotnou činností přírody tak i díky člověku, který ji značně urychluje.

Některé vědce tak už při snahách o zpomalení změn klimatu napadla i možnost ovlivnění a v tomto případě snížení intenzity slunečního záření. Menší dopad slunečních paprsků na planetu by měl snížit její ohřívání a tím třeba i zpomalit tání ledovců.

Jedna z možností, jak intenzitu slunečního záření dopadajícího na zemi snížit je vhánění obrovského množství síry do atmosféry. Drobné částice, které by se vytvořily ve vzduchu by pak odrážely sluneční záření zpět do vesmíru ještě před tím, než by dopadlo na zemský povrch.

Právě před tím ale varují desítky vědců v rámci nového prohlášení. Podle nich by totiž sice mohla tato činnost prospět k boji proti globálnímu oteplování, potíží, které by ale mohla napáchat by mohlo být ještě mnohem více.

Vlády by měly podobným opatřením zabránit

V dopise zveřejněném v časopise WIREs Climate Change tak vědci uvádějí, že by vlády a OSN měly zabránit tomu, aby byla podobná opatření realizována či vůbec zkoušena.

Umělé zastavení slunečních paprsků na hraně zemské atmosféry by totiž mohlo mít velmi zničující dopady na celou planetu. Mohlo by tak dojít k přerušení monzunových dešťů v jižní Asii nebo západní Africe, což by zničilo tamní zemědělství, které v chudých zemích živí miliony lidí. Naopak v oblasti Amazonie by mohlo dojít k extrémním suchům, která by byla devastující pro místní flóru.

Hlavním řešením klimatické krize by tak nadále mělo být snižování vlivu člověka na planetu redukcí emisí skleníkových plynů, které jsou lidskou činností vytvářeny.