Roboti připraví o práci velké množství lidí, podle experta je bude nutné zdanit

Nedostatek zaměstnanců ale i další podmínky v posledních letech stále více urychlují automatizaci a robotizaci nejen ve výrobě, ale i mnoha dalších odvětvích. Právě rychlejší robotizace ale může v budoucnu přinést nové otázky, které by mělo podle odborníků lidstvo co nejdříve začít řešit.

Roboti by mohli přinést i více volného času pro lidi

Masivní robotizace s sebou totiž přináší otázky, jak nahradit příjmy státních rozpočtů, které se s dalším rozvojem robotů a tím i menší zaměstnaností lidí budou snižovat. Mnoho dnešních zaměstnanců by se tak v budoucnu mohlo stát příjemcem sociálních podpor, jelikož pro ně nebude možné najít práci.

V budoucnu je také možné, že lidstvo dospěje ke stavu, který mohl být ještě v minulých desetiletích pouze námětem sci-fi filmů. Místo lidí tak budou do práce chodit humanoidní roboti a lidé si tak budou moci konečně užívat velké množství volného času ve svém „krátkém“ životě.

Jak experti varují, možná už přichází čas začít řešit další otázky, které s robotizací vyvstanou. Nutné tak bude navrhnout nové způsoby zdanění tak, aby byly přínosné a spravedlivé pro všechny a stát na masivní robotizaci netratil.

Robotizace bude největší problém pro nekvalifikované profese

Prodavačky, řidiči, dělníci ale i mnoho dalších profesí, které lze dnes považovat za monotónní, by tak v budoucnu mohli mít velký problém najít uplatnění na trhu práce.

„Pracovní trh se bude dramaticky měnit. Odhaduje se, že do roku 2030 zanikne třetina pracovních míst, nahradí je roboti. Sice vzniknou nová místa, ale někteří lidé se možná nebudou chtít rekvalifikovat. Je také pravděpodobné, že přechod bude tak rychlý, že se někteří lidé nebudou schopni tak rychle rekvalifikovat a budou na to potřebovat více času. Je proto potřeba začít přemýšlet, jak nahradit výpadek na straně státního rozpočtu,“ vysvětlil základní důvod úvah Pavel Semerád z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Podle experta Pavla Semeráda navíc bude stačit, aby se na větší robotizaci zaměřila jediná firma v oboru a ostatním nezbude nic jiného než se na nové podmínky rychle adaptovat. Těm firmám, kterým se to nepodaří hrozí rychlý zánik. Stejně rychlý zánik ale čeká velké množství pracovních pozic. Lidé tak přijdou o práci a stát o jedny z hlavních příjmů, na kterých jsou závislé další sociální programy, ale třeba i důchody.

„Stát přijde o daň z příjmů, o zdravotní a sociální pojištění a naopak bude muset vyplácet podporu v nezaměstnanosti a sociální dávky. To jsou obrovské peníze,“ poznamenal Semerád.

„Zatím neumíme říct, jak takového robota definovat. Nejde totiž jen o roboty, kteří pracují v továrnách. Roboti v podobě umělé inteligence schvalují v bankách půjčky, v marketingu se využívají jako chatboti a velké technologické firmy díky robotům získávají množství dat o uživatelích, které pak marketingově využívají. Bylo by možné je hodnotit podle čipů, mikroprocesorů, objemu paměti, nebo podle toho, jak velké množství lidí při práci robot nahradí,“ vyjmenovává možnosti Semerád.

Nejen Česká republika by ale měla co nejdříve přistoupit k radikální reformě školství, které na podobné změny ve fungování trhu práce nedokáže flexibilně zareagovat. Více by se tak mělo školství zaměřit na obory, které jsou technického charakteru a mají tak v budoucnu své místo. Zároveň by ale mělo školství připravit absolventy na to, že bude nutné se vzdělávat v rámci celého života.