Zdvojnásobit výrobu energie z obnovitelných zdrojů do roku
2030. Právě to je úkol současné vlády, který se sice může zdát jako
velmi náročný, podle odborníků z Komory obnovitelných zdrojů energie
(Komora OZE) ale není nereálný. Její zástupci tak státu navrhují patnáct
kroků, které by měly cíle 32 % podílu obnovitelných
zdrojů na energetickém mixu do roku 2030 pomoci dosáhnout.
Česko může elektřinu z uhlí nahradit do roku 2030
Podle zprávy Komory OZE je reálné, že by obnovitelné zdroje mohly do
roku 2030 vyrábět tolik elektřiny, že by jimi mohla být úplně nahrazena
současná výroba z uhlí. To by přispělo jak k ochraně klimatu, tak
i snížení závislosti na dovozu fosilních paliv včetně
ruského plynu, který v současnosti plánuje
Evropská unie omezit. Větší podíl obnovitelných zdrojů by navíc měl
umožnit lepší regulaci rychle rostoucích cen energií.
Právě fosilní paliva v současnosti stojí za vyššími náklady
domácností i firem. A kvůli tomu, že je nejen Česká republika ve velkém
závislá na zemním plynu z Ruska může být podle odborníků ještě hůř.
Ostatně současná cena
zemního plynu na burze už překročila 345 eur za megawatthodinu a je tak
na téměř dvojnásobné výši než v srpnu 2021, kdy došlo k pádu
tuzemského dodavatele Bohemia Energy.
„Zdvojnásobení podílu čisté energie je technicky zcela
proveditelné a potenciál na to v Česku máme. Potvrzují to opakované
analýzy i zkušenosti ze států, které v obnovitelné energetice hrají
první ligu. Hlavní výzvou proto i nadále zůstává přístup státu,
který zatím obnovitelné zdroje považoval sice za milý, ale stále jen
doplněk k velké tradiční energetice. To je však zásadní nepochopení a
chyba. Obnovitelné zdroje jsou jedinečnou příležitostí a vláda by měla
jejich rozvoji dát zelenou,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory
obnovitelných zdrojů energie.
Komora OZE tak vládě doporučila 15 klíčových opatření, které by
měly pomoci k rychlejšímu rozvoji obnovitelných zdrojů energie
v Česku:
- Podpořit a rozvinout nové odvětví obnovitelného průmyslu.
Česká ekonomika má tradičně silnou průmyslovou základnu
i rostoucí počet firem vyvíjejících inovace v energetice.
- Vytvořit systém vzdělávání a rekvalifikace a zajistit dostatek
kvalifikovaných pracovních sil. V tuzemském průmyslu obnovitelných zdrojů
mohou již brzy chybět řádově desítky tisíc proškolených profesionálů.
Stát by se měl zaměřit na přeškolení zaměstnanců z utlumovaných
oborů navázaných na fosilní energetiku.
- Připravit nový energetický zákon, vytvořit novou architekturu
energetického trhu. Ta poskytne síti flexibilitu se zapojením obnovitelných
zdrojů. Rozvoj obnovitelné energetiky si vyžádá významné změny
v regulaci a nastavení energetického trhu. Je potřeba zajistit dostatečnou
kapacitu elektrizační soustavy pro připojování nových obnovitelných
zdrojů, zrychlit digitalizaci, vytvořit podmínky a pravidla pro sdílení dat
i energie a rovněž řízení výroby, spotřeby i ukládání energie. Je
potřeba pokračovat ve vytváření podmínek pro rozvoj komunitní
energetiky.
- Zefektivnit zastaralé a regionálně nesjednocené povolovací procesy,
jež zásadně brzdí rozvoj především větrných a vodních elektráren a
zcela chybí pro sektor geotermální energie. Vyřízení všech povolení
k výstavbě by nemělo trvat déle než dva roky.
- V rámci strategie transformace teplárenství zintenzivnit podmínky pro
přechod na obnovitelné zdroje.
- Zavést součtové měření. Stávající fázové měření je zastaralé,
omezuje uživatele a diskriminuje evropské výrobce střídačů. Součtové
měření urychlí rozvoj fotovoltaik u samovýrobců elektřiny. ČR patří
mezi poslední státy v EU, které tuto zastaralou metodu uplatňují.
- Zvýšit hranici pro pořízení nového zdroje elektřiny (typicky
fotovoltaiky) bez nutnosti získat licenci pro podnikání v energetice
z 10 na 30 kW a současně zrušit nutnost stavebního povolení: střešní
fotovoltaika není zásahem do stavby podobně jako klimatizace.
- Aktualizovat hodnoty emisních faktorů elektřiny v nové vyhlášce
o energetickém auditu/posudku. To podpoří projektanty v navrhování
ekologických tepelných čerpadel do nových a rekonstruovaných budov.
- Udržet a dále precizovat nastavený způsob podpory v rámci Nové
zelené úsporám a Kotlíkových dotací. To pomůže udržet tempo instalace
fotovoltaických systémů, tepelných čerpadel, kotlů na biomasu a
solárních kolektorů v rodinných a bytových domech.
- Zachovat podporu pro energetické plodiny, které zlepšují kvalitu půdy,
přitomvšak nemají tržní využití. Energetické plodiny mají svou
důležitou roli v zemědělství, v energetice i v krajině.
- Podpořit instalaci nových technologií u bioplynových stanic, které
rozšíří jejich funkce o zajištění výkonové rezervy pro stabilizaci
elektrizační soustavy, výrobu vodíku a výrobu a vtláčení biometanu.
Cílem je využít jejich schopnost podpory stability elektrické sítě,
dodávky obnovitelného plynu do plynárenské soustavy i dodávku tepla tam,
kde je to efektivní.
- Opřít obnovu lesů o odolné druhy listnatých dřevin, které mnohem
lépe snáší vyšší teploty, vyšší odpar vody a menší srážky.
Zvýšená těžba kůrovcového dřeva byla podpořena suchem coby následkem
změn klimatu.
- Upravit valorizaci provozní podpory pro zdroje na biomasu a bioplyn. Vláda
by ji měla doporučit Energetickému regulačnímu úřadu.
- Podstatně zvýšit podíl využívání mělké geotermální energie na
vytápění vč. dálkového a vytvořit vhodné podmínky a systém finanční
podpory na přípravu pilotních projektů využívajících hlubokou
geotermální energii, jež budou navazovat na aktuální evropský
výzkum.
- Vydat prováděcí nařízení, které stanoví spravedlivou výši
vnitřního výnosového procenta (IRR) pro jednotlivé druhy obnovitelných
zdrojů. Jde o krok navazující na přijatý zákon o podporovaných
zdrojích energie.