Obnovitelné zdroje mohou nahradit výrobu elektřiny z uhlí. Odborníci posílají vládě tipy, jak toho dosáhnout

Zdvojnásobit výrobu energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030. Právě to je úkol současné vlády, který se sice může zdát jako velmi náročný, podle odborníků z Komory obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) ale není nereálný. Její zástupci tak státu navrhují patnáct kroků, které by měly cíle 32 % podílu obnovitelných zdrojů na energetickém mixu do roku 2030 pomoci dosáhnout.

Česko může elektřinu z uhlí nahradit do roku 2030

Podle zprávy Komory OZE je reálné, že by obnovitelné zdroje mohly do roku 2030 vyrábět tolik elektřiny, že by jimi mohla být úplně nahrazena současná výroba z uhlí. To by přispělo jak k ochraně klimatu, tak i snížení závislosti na dovozu fosilních paliv včetně ruského plynu, který v současnosti plánuje Evropská unie omezit. Větší podíl obnovitelných zdrojů by navíc měl umožnit lepší regulaci rychle rostoucích cen energií.

Právě fosilní paliva v současnosti stojí za vyššími náklady domácností i firem. A kvůli tomu, že je nejen Česká republika ve velkém závislá na zemním plynu z Ruska může být podle odborníků ještě hůř. Ostatně současná cena zemního plynu na burze už překročila 345 eur za megawatthodinu a je tak na téměř dvojnásobné výši než v srpnu 2021, kdy došlo k pádu tuzemského dodavatele Bohemia Energy.

„Zdvojnásobení podílu čisté energie je technicky zcela proveditelné a potenciál na to v Česku máme. Potvrzují to opakované analýzy i zkušenosti ze států, které v obnovitelné energetice hrají první ligu. Hlavní výzvou proto i nadále zůstává přístup státu, který zatím obnovitelné zdroje považoval sice za milý, ale stále jen doplněk k velké tradiční energetice. To je však zásadní nepochopení a chyba. Obnovitelné zdroje jsou jedinečnou příležitostí a vláda by měla jejich rozvoji dát zelenou,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Komora OZE tak vládě doporučila 15 klíčových opatření, které by měly pomoci k rychlejšímu rozvoji obnovitelných zdrojů energie v Česku:

1. Podpořit a rozvinout nové odvětví obnovitelného průmyslu. ​​Česká ekonomika má tradičně silnou průmyslovou základnu i rostoucí počet firem vyvíjejících inovace v energetice.
2. Vytvořit systém vzdělávání a rekvalifikace a zajistit dostatek kvalifikovaných pracovních sil. V tuzemském průmyslu obnovitelných zdrojů mohou již brzy chybět řádově desítky tisíc proškolených profesionálů. Stát by se měl zaměřit na přeškolení zaměstnanců z utlumovaných oborů navázaných na fosilní energetiku.
3. Připravit nový energetický zákon, vytvořit novou architekturu energetického trhu. Ta poskytne síti flexibilitu se zapojením obnovitelných zdrojů. Rozvoj obnovitelné energetiky si vyžádá významné změny v regulaci a nastavení energetického trhu. Je potřeba zajistit dostatečnou kapacitu elektrizační soustavy pro připojování nových obnovitelných zdrojů, zrychlit digitalizaci, vytvořit podmínky a pravidla pro sdílení dat i energie a rovněž řízení výroby, spotřeby i ukládání energie. Je potřeba pokračovat ve vytváření podmínek pro rozvoj komunitní energetiky.
4. Zefektivnit zastaralé a regionálně nesjednocené povolovací procesy, jež zásadně brzdí rozvoj především větrných a vodních elektráren a zcela chybí pro sektor geotermální energie. Vyřízení všech povolení k výstavbě by nemělo trvat déle než dva roky.
5. V rámci strategie transformace teplárenství zintenzivnit podmínky pro přechod na obnovitelné zdroje.
6. Zavést součtové měření. Stávající fázové měření je zastaralé, omezuje uživatele a diskriminuje evropské výrobce střídačů. Součtové měření urychlí rozvoj fotovoltaik u samovýrobců elektřiny. ČR patří mezi poslední státy v EU, které tuto zastaralou metodu uplatňují.
7. Zvýšit hranici pro pořízení nového zdroje elektřiny (typicky fotovoltaiky) bez nutnosti získat licenci pro podnikání v energetice z 10 na 30 kW a současně zrušit nutnost stavebního povolení: střešní fotovoltaika není zásahem do stavby podobně jako klimatizace.
8. Aktualizovat hodnoty emisních faktorů elektřiny v nové vyhlášce o energetickém auditu/posudku. To podpoří projektanty v navrhování ekologických tepelných čerpadel do nových a rekonstruovaných bu­dov.
9. Udržet a dále precizovat nastavený způsob podpory v rámci Nové zelené úsporám a Kotlíkových dotací. To pomůže udržet tempo instalace fotovoltaických systémů, tepelných čerpadel, kotlů na biomasu a solárních kolektorů v rodinných a bytových domech.
10. Zachovat podporu pro energetické plodiny, které zlepšují kvalitu půdy, přitomvšak nemají tržní využití. Energetické plodiny mají svou důležitou roli v zemědělství, v energetice i v krajině.
11. Podpořit instalaci nových technologií u bioplynových stanic, které rozšíří jejich funkce o zajištění výkonové rezervy pro stabilizaci elektrizační soustavy, výrobu vodíku a výrobu a vtláčení biometanu. Cílem je využít jejich schopnost podpory stability elektrické sítě, dodávky obnovitelného plynu do plynárenské soustavy i dodávku tepla tam, kde je to efektivní.
12. Opřít obnovu lesů o odolné druhy listnatých dřevin, které mnohem lépe snáší vyšší teploty, vyšší odpar vody a menší srážky. Zvýšená těžba kůrovcového dřeva byla podpořena suchem coby následkem změn klimatu.
13. Upravit valorizaci provozní podpory pro zdroje na biomasu a bioplyn. Vláda by ji měla doporučit Energetickému regulačnímu úřadu.
14. Podstatně zvýšit podíl využívání mělké geotermální energie na vytápění vč. dálkového a vytvořit vhodné podmínky a systém finanční podpory na přípravu pilotních projektů využívajících hlubokou geotermální energii, jež budou navazovat na aktuální evropský výzkum.
15. Vydat prováděcí nařízení, které stanoví spravedlivou výši vnitřního výnosového procenta (IRR) pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů. Jde o krok navazující na přijatý zákon o podporovaných zdrojích energie.