Rusko se vysmívá Evropské unii. Za dva měsíce invaze na Ukrajině vydělalo na fosilních palivech dvojnásobek
Rusko dál využívá fosilní paliva jako ekonomickou zbraň vůči státům Evropské unie. Sílící napětí dál zvyšuje ceny fosilních paliv na trzích. Rusko tak sice prodává menší objem komodit, ale za mnohem vyšší ceny.
Ačkoliv členské státy Evropské unie hledají cesty, jak se v krátkém čase zbavit závislosti na ruských fosilních palivech a objem jejich prodejů se snižuje, příjmy Ruska z těchto komodit nadále rostou. Podle Výzkumného centra pro energii a čisté ovzduší (CREA) se tak příjmy Ruska od začátku invaze na Ukrajinu téměř zdvojnásobily, ačkoliv došlo k poklesu prodaných objemů.
Rusko využívá fosilní paliva jako ekonomickou zbraň
Jen za dva měsíce od zahájení invaze na Ukrajinu vydělalo Rusko na vývozu ropy, plynu a uhlí asi 62 miliard eur. Jen do Evropské unie přitom proudily z Ruska fosilní paliva v hodnotě 44 miliard EUR. Za celý loňský rok přitom EU dovezla z Ruska plyn, ropu a uhlí asi za 140 miliard EUR. Vloni tak měsíční platby za fosilní paliva z Evropské unie činily zhruba 12 miliard EUR měsíčně, což ukazuje na téměř dvojnásobný růst ceny oproti loňskému roku.
I přes to, že se podle CREA dodávky ropy z Ruska do zahraničních přístavů snížily v prvních třech dubnových týdnech o 30% ve srovnání s přepraveným množstvím v lednu a v únoru před invazí na Ukrajinu, příjmy Rusko zvýšilo. Agrese Ruska totiž ceny komodit na burzách zvyšuje, a tím i příjmy země z jejich prodejů.
Fosilní paliva tak nadále zůstávají ekonomickou zbraní ruského prezidenta Vladimira Putina proti zemím evropské sedmadvacítky. Ta sice v současnosti hledá další plány, jak se fosilních paliv, a to nejen těch z Ruska zbavit, současné aktivity jsou ale stále pomalé. Velmi hlasitým odpůrcem závislosti na Rusku je dlouhodobě v EU i Německo, které ale v posledních dvou měsících obsadilo první příčku v dovozu fosilních paliv z Ruska. To se už podle dřívějších oznámení kancléře Olafa Scholze obává hlavně velkých dopadů na ekonomiku země.
Další nejistotu na trzích, která prohlubuje krizi nejen kolem zemního plynu na trzích vyvolalo i zastavení dodávek plynu do Polska a Bulharska. Ty totiž podle společnosti Gazprom, která je dodavatelem zemního plynu z Ruska, nezaplatily za dodávky v ruské měně tak jak to požadoval prezident Vladimir Putin. Gazprom tak země od plynu odřízl, což vyvolalo obavy o odpojení dalších zemí od zemního plynu, které by mohlo následovat.
