Zkušenosti Čechů se solárními panely na střeše nejsou tak růžové, jak si úřady myslely. Plno lidí rozhodnutí lituje

Realita je po pár letech užívání fotovoltaiky pro značnou část majitelů mnohem střízlivější. Ukazuje se totiž, že ne každý dům a ne každá střecha se pro tento účel hodí a papírové předpoklady se s realitou mohou na míle rozcházet. Místo radosti z úspor se tak diskuzní fóra plní nespokojenými lidmi, kteří své investice spíše litují. 

Ne vždy je velké množství panelů to nejlepší řešení , ...

Past předimenzovaných systémů

Jedním z největších nešvarů je snaha o instalace obrovského množství panelů bez ohledu na to, kolik jich daný dům a domácnost skutečně potřebují. Obchodní zástupci firem často argumentovali především maximálním využitím dotací. To však vedlo k paradoxním situacím. K této problematice se vyjádřil i Pavel Rek z energetické společnosti Tedom pro Seznam zprávy: „Velice mě zaráží, že u mnoha domů je střecha pokrytá panely úplně domaxima. Taková investice musela být obrovská, ale efektivita výnosu nemůže vycházet, návratnost bude kolem 15 či 20 let. Pokud měla být efektem energetická úspora, pak ta investice často vůbec nedává smysl.“

Tento odhad potvrzují i konkrétní zkušenosti z praxe. Zde bývá realita ještě tvrdší. Své o tom ví například Jiří Trnavský, který svou zkušenost popsal pro časopis Energie 21: „Snížení spotřeby elektřiny v našem rodinném domě na třetinu je příjemné, ale návratnost investice to bohužel nezajistí. Investice do systému byla (po odečtení dotace) asi 270 000 Kč. Roční úspora činí asi 6100 Kč a prostá návratnost vychází 44 let, což je výrazně více než životnost zařízení.“

Špatné plánování a chyby, které snižují výkon

Častým důvodem nespokojenosti je i to, že systém zkrátka nefunguje tak, jak bylo jeho majiteli po celou dobu realizace slibováno. Mnoho lidí totiž bojuje s výsledky špatného projektu. Problémem je především částečné zastínění, které umí dramaticky snížit výkon celé elektrárny. 

Při realizaci je nutné spoléhat se na profesionální firmu s dobrými referencemi , ...

„Je možné je nasměrovat rovnoměrně na východ či západ, a tím optimalizovat výkon dle spotřeby domácnosti a potřeb zákazníka. Částečné zastínění lze řešit optimizérem,“ vysvětluje Pavel Matějovič, provozní ředitel společnosti Schlieger, pro Ekonews. 

Optimizér je zařízení, které umí zvýšit účinnost panelů v momentě, kdy na ně dopadá nějaký stín. Nejčastěji jde třeba o zastínění komínem, okolním stromem nebo satelitní anténou. Pokud však firma s těmito potížemi vůbec nepočítá a optimizér zákazníkovi ani nenabídne nebo si jeho instalaci neobhájí, bývají majitelé fotovoltaiky nepříjemně překvapeni nedostatečným výkonem.

Rizika neodborné montáže a hrozba krácení pojistného

Asi největší “nevýhodu a nebezpečí” však představuje už samotná instalace panelů na střechu. Proto je důležité si dát opravdu záležet na výběru firmy, která bude celou zakázku realizovat, i na výběru samotných panelů. Právě špatný projekt a zastínění může být nejen ekonomicky nevýhodné, ale hlavně nebezpečné. 

Před tímto problémem varuje i Martin Doležal, technický ředitel společnosti DroneTech v rozhovoru pro Novinky.cz: „V extrémních případech se mohou teploty zastíněných sekcí panelu dostat až k hodnotám přes 100 stupňů Celsia, což už hraničí s rizikem požáru. Tyto situace jsou poměrně vzácné, ale setkali jsme se s nimi.“

Neodborně instalované či nekvalitní panely mohou na střeše domu způsobit požár. Je tedy důležité přenechat instalaci na profesionálech a vybrat si panely, které splňují všechny příslušné normy. „Schválení zařízení pro český trh, stejně jako profesionální instalace v souladu s doporučeními výrobce či adekvátní obsluha, jsou u FVE naprosto klíčové pro řešení případných pojistných událostí,“ upozorňuje Iva Gažová z Generali České pojišťovny pro web Solarninovinky.cz. Pokud majitel podcení kvalitu provedení, musí počítat s následky. „V opačném případě může pojišťovna při řešení škody korigovat výplatu pojistného plnění,“ dodává Gažová.