Firmy investovaly miliardy do vývoje a výroby tepelných čerpadel, ale lidé je nechtějí
Průmyslové firmy v posledních letech masivně investují do vývoje a výroby tepelných čerpadel. Poptávka ze strany zákazníků je však stále mizivá. Stanou se přeplněné sklady s tepelnými čerpadly, která nikdo nechce, hřebíčkem do rakve jejich výrobců?
V posledních letech, nejen kvůli energetické krizi a nutnému přechodu na obnovitelné zdroje, došlo k výrazným investicím do výroby a vývoje tepelných čerpadel. Firmy napříč Evropskou unií investovaly miliardy eur do této technologie, kterou mnozí považují za klíčovou pro přechod na udržitelnější způsoby vytápění. Přesto se zdá, že zákazníci nejsou ochotni tepelná čerpadla nakupovat tak, jak by si to firmy i politici přáli. Proč tomu tak je a jaké jsou hlavní překážky v přijetí této technologie?
Německá firma Stiebel Eltron už téměř před dvěma roky oznámila investici 600 milionů eur na rozšíření výrobních kapacit tepelných čerpadel. Cíl byl přitom jednoduchý – dosáhnout rekordní výroby 80 000 jednotek ročně, což představuje nárůst o 60 % oproti roku 2021. Kromě toho firma plánovala najmout stovky nových zaměstnanců, aby podpořila rozvoj této technologie (Clean Energy Wire). Podobně to má i německá Viessmann Group, ta plánuje investovat 1 miliardu eur během následujících tří let, aby rozšířila své portfolio tepelných čerpadel.
Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) jsou totiž tepelná čerpadla jedním z klíčových prvků v globálním přechodu na udržitelné vytápění. V roce 2021 pokryly tepelná čerpadla zhruba 10 % globálních potřeb vytápění, přičemž tento podíl rychle roste. Už v minulém roce tak i v tuzemsku, které se jinak nedrží na příčkách prodejů tepelných čerpadel nijak vysoko prodali výrobci téměř 56 tisíc tepelných čerpadel. Tento podíl by přitom do roku 2040 měl výrazně vzrůst a nahradit dosluhující fosilní zdroje spalující uhlí. V některých evropských zemích, jako je Norsko, Švédsko a Finsko, jsou přitom už nyní tepelná čerpadla nejrozšířenějším zdrojem vytápění, což dokazuje jejich účinnost i v chladných podmínkách (IEA).
Navzdory těmto investicím se prodeje tepelných čerpadel v Evropě v posledním čtvrtletí snížily. Hlavními překážkami jsou vysoké pořizovací náklady a nedostatek informovanosti mezi spotřebiteli. I když jsou tepelná čerpadla účinnější a ekologičtější než tradiční topné systémy, počáteční investice se může pohybovat mezi 3 000 a 6 000 dolary (68 – 137 tisíc korun v případě těch nejlevnějších), což je například pro mnohé domácnosti v USA nepřijatelná částka, jak ukázala data MIT Techology Review.
Dalším faktorem je nedostatečná podpora ze strany vlád. Přestože existují různé formy dotací a daňových úlev, například v rámci programu REPowerEU, který se snaží snížit závislost EU na ruském plynu, ne všechny státy tyto iniciativy plně implementovaly.
Pro zvýšení počtu instalovaných tepelných čerpadel je podle Mezinárodní energetické agentury klíčové zvýšit povědomí o jejich výhodách a zajistit větší finanční podporu pro domácnosti. Technologické inovace, jako jsou nové typy chladiv a vylepšené kompresory, zvyšují efektivitu tepelných čerpadel i v extrémně chladných podmínkách, což může přesvědčit více spotřebitelů o jejich výhodách.
Navíc se očekává, že s rostoucími cenami fosilních paliv a pokračujícími klimatickými změnami bude tlak na přechod k udržitelným zdrojům energie, jako jsou tepelná čerpadla, jen sílit. Evropské vlády a firmy musí spolupracovat na tom, aby odstranily překážky bránící širšímu přijetí této technologie a zajistily tak udržitelnější budoucnost pro všechny.
V případě, že se nepodaří konečné spotřebitele přesvědčit o výhodách tepelných čerpadel, mohlo by to mít velké dopady na mnoho průmyslových firem, které se jejich vývojem a výrobou zabývají. Velké investice, které firmy do těchto projektů v minulých letech vložily, by pro ně totiž mohly přinést i významné ztráty.
